Stručně: Paragraf 6 zákona č. 5/1972 Sb. definuje, co se pro účely nároku na důchod považuje za "dobu zaměstnání", a to od vzniku československého státu, přičemž specifikuje různé typy činností a podmínek pro jejich započítání.
§ 6 Doba zaměstnání
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumí se jí tyto doby od vzniku československého státu:
1. doba pracovního (učebního) poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva a doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci [§ 1 odst. 1 č. 1 písm. b)];
2. doba služby vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru;
3. doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí okresního národního výboru;
4. doba studia na školách, včetně vysokých škol, potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky; doba studia před 9. květnem 1945 se však započítává do doby zaměstnání jen pracovníku, z jehož celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají aspoň 3/4 na dobu zaměstnání;
5. doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) v cizině, má-li pracovník ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v Československé socialistické republice a je
a) československým občanem nebo
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území Československé socialistické republiky zaměstnán aspoň 10 let,
pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv.*)
(2) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; nebyl-li pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(3) Prováděcí předpisy stanoví,
a) které jiné doby se považují za dobu zaměstnání,
b) jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
Výklad
Stručně
Paragraf 6 zákona č. 5/1972 Sb. definuje, co se pro účely nároku na důchod považuje za "dobu zaměstnání", a to od vzniku československého státu, přičemž specifikuje různé typy činností a podmínek pro jejich započítání.
Co to znamená v praxi
Pro nárok na důchod se započítává nejen klasický pracovní nebo učební poměr, ale i služba vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů.
Do doby zaměstnání se za určitých podmínek počítají i doby, kdy osoba nebyla aktivně zaměstnána, například doby stávek, výluk, perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí, nebo doba nezaměstnanosti dle rozhodnutí okresního národního výboru.
Doba studia na školách (včetně vysokých) po skončení povinné školní docházky, která je potřebná pro přípravu na povolání, se rovněž započítává, s výjimkou studia před 9. květnem 1945, kde platí specifické podmínky.
Práce v cizině se započítává, pokud má pracovník trvalý pobyt v Československé socialistické republice ke dni vzniku nároku na důchod a je československým občanem, nebo cizím státním příslušníkem s minimálně 10 lety zaměstnání v ČSSR, pokud mezistátní úmluvy nestanoví jinak.
Na co si dát pozor
U doby studia před 9. květnem 1945 je nutné splnit podmínku, že z celkové doby výdělečné činnosti od skončení studia do dne vzniku nároku na důchod připadají alespoň 3/4 na dobu zaměstnání.
Doba pracovního poměru (pracovní činnosti) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud zakládala nebo zakládá nemocenské pojištění podle platných předpisů. Pokud nebyl pracovník účasten nemocenského pojištění z důvodu nepřihlášení nebo proto, že zaměstnání tehdy nezakládalo pojištění, hodnotí se zaměstnání, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
Prováděcí předpisy stanoví, které další doby se považují za dobu zaměstnání a jak se zhodnotí doba důchodového zabezpečení získaná podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků nebo o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných samostatně hospodařících osob.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.