§ 110 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – Podmínky vyvlastnění

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 50/1976 Sb. · § 110 · Nemovitosti a katastr
Stručně: Paragraf 110 zákona č. 50/1976 Sb. stanovuje podmínky, za kterých je možné provést vyvlastnění, přičemž zdůrazňuje, že vyvlastnění je krajním řešením, musí být v souladu s územním plánováním a provedeno jen v nezbytném rozsahu.
§ 110 Podmínky vyvlastnění (1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. (2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení. (3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

Výklad

Stručně

Paragraf 110 zákona č. 50/1976 Sb. stanovuje podmínky, za kterých je možné provést vyvlastnění, přičemž zdůrazňuje, že vyvlastnění je krajním řešením, musí být v souladu s územním plánováním a provedeno jen v nezbytném rozsahu.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.