§ 9 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Rozpočtové provizorium

Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 501/2012 Sb. · § 9
§ 9 Rozpočtové provizorium (1) Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria. (2) Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systému. (3) Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají. (4) Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu. (5) V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů. (6) Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů. (7) Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.“. 16. V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní: „(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14a). 14a) § 11 a 14 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.“. 17. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Z informačního systému jsou předávány údaje do rozpočtového systému.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 18. V § 12 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 19. V § 14 odst. 10 se slova „odstavec 9“ nahrazují slovy „odstavce 8 a 9“ a slova „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 6“. 20. V § 16 odst. 1 se slova „stanoveného limitu“ nahrazují slovy „peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4“. 21. V § 23 odst. 2 se slova „jeho zanesením do chronologické evidence“ nahrazují slovy „změnou údajů v rozpočtovém systému“. 22. V § 24 odst. 5 se věta poslední zrušuje. 23. V § 24a a v § 26 odst. 2 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 24. V § 25 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.“. 25. V § 25 odstavce 10 a 11 znějí: „(10) Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému. (11) Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.“. 26. V § 25 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.“. 27. V § 26 odst. 1 písm. g) se slova „, paragrafu a zdrojové jednotky rozpočtové skladby“ nahrazují slovy „a paragrafu“. 28. V § 33 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 41 znějí: „(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“). (2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby41). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny. (3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný. 41) § 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.“. 29. V § 33 odst. 4 se slova „souhrnného účtu“ nahrazují slovy „souhrnných účtů“ a slova „zůstatku na tomto účtu“ se nahrazují slovy „zůstatků na těchto účtech“. 30. V § 33 odst. 6 se věta druhá zrušuje. 31. V § 33 odstavec 7 zní: „(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 jsou výdajem státního rozpočtu.“. 32. V § 33 se doplňují odstavce 8 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 41a znějí: „(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 9 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti. Majitelům účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 je Česká národní banka oprávněna ve vztahu k těmto účtům poskytovat pouze platební služby podle zákona o platebním styku41a) spočívající v provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a to i za použití platebního prostředku spočívajícího v aplikaci elektronického bankovnictví. (9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 10 až 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách. (10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem. 41a) § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.“. 33. V § 34 odstavec 3 zní: „(3) Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo krátkodobě půjčovat právnickým osobám podle § 35 odst. 5; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno.“. 34. V § 34 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dříve než organizační složce státu vznikne právní důvod pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu, rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervace může organizační složka státu měnit, nebo může rezervaci zrušit. Předběžná řídící kontrola podle zvláštního právního předpisu22) musí být provedena před provedením rezervace. Nebyla-li úhrada výdeje provedena do konce rozpočtového roku, musí být rezervace potvrzena nejpozději do konce ledna následujícího rozpočtového roku, a to vždy před provedením platby. (5) Česká národní banka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní banka platební příkaz odmítne. Česká národní banka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankou. V případech, kdy rozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní banka platby na pokyn ministerstva.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 35. V § 34 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky.“. 36. V § 35 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří rezervu peněžních prostředků z výnosů emisí státních dluhopisů a z dalších zdrojů financování státního dluhu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění primárních emisí státních dluhopisů a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi podléhají evidenci ve státních finančních aktivech. (5) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž závazky z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona stát, státním fondům, dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že je půjčka nezbytná k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.“. 37. V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Půjčky poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle § 35 odst. 5 nejsou výdajem státního rozpočtu a splátky těchto půjček nejsou příjmem státního rozpočtu.“. 38. V § 37 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6. 39. V § 44 odst. 1 písm. g) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 40. V § 44 odst. 1 písm. i) se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 9“. 41. V § 44a odst. 4 písm. b) se slova „územním finančním orgánem“ nahrazují slovy „finančním úřadem“ a slova „územní finanční orgán“ se nahrazují slovy „finanční úřad“. 42. V § 44a se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno“. 43. V § 45 odst. 4 se slova „příslušném příjmovém rozpočtovém účtu“ nahrazují slovy „svém příjmovém účtu státního rozpočtu“ a slova „z příslušných výdajových rozpočtových účtů“ se nahrazují slovy „ze svého výdajového účtu státního rozpočtu“. 44. V § 45 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Každá organizační složka státu zřídí u České národní banky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.“. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. 45. V § 45 odst. 6 se slova „, účty pro vnitřní organizační jednotky, o kterých vedoucí organizační složky státu rozhodl, že hospodaří se zálohou,“ a slovo „dále“ zrušují. 46. V § 45 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a věta druhá se zrušuje. 47. § 46 zní:

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.