§ 36 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu – Vzájemné zúčtování

§ 36 Vzájemné zúčtování (K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona) (1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování: a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován, b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, d) pohledávek a závazků s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. (2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku. (3) Organizační složky státu a územní samosprávné celky mohou vzájemně zúčtovat výdaje nebo příjmy podle platných právních předpisů.