Stručně: Paragraf 289 obchodního zákoníku definuje smlouvu o uzavření budoucí smlouvy jako závazek jedné nebo obou stran uzavřít v budoucnu jinou smlouvu, jejíž předmět plnění je alespoň obecně určen, a stanovuje pro ni povinnou písemnou formu.
§ 289 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy
(1) Smlouvou o uzavření budoucí smlouvy se zavazuje jedna nebo obě smluvní strany uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem.
(2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.
Výklad
Stručně
Paragraf 289 obchodního zákoníku definuje smlouvu o uzavření budoucí smlouvy jako závazek jedné nebo obou stran uzavřít v budoucnu jinou smlouvu, jejíž předmět plnění je alespoň obecně určen, a stanovuje pro ni povinnou písemnou formu.
Co to znamená v praxi
Díky této smlouvě si strany mohou předem zajistit, že v budoucnu dojde k uzavření konkrétní smlouvy, i když v daný okamžik ještě nemohou nebo nechtějí uzavřít smlouvu hlavní.
Smlouva musí obsahovat alespoň obecné určení toho, co bude předmětem budoucí smlouvy, aby bylo jasné, k čemu se strany zavazují.
Pro platnost smlouvy o uzavření budoucí smlouvy je vždy nutná písemná forma, ústní dohoda by nebyla právně závazná.
Na co si dát pozor
Je důležité přesně stanovit lhůtu, ve které má být budoucí smlouva uzavřena, a co nejpřesněji určit předmět plnění budoucí smlouvy, aby nevznikly pochybnosti.
Nedodržení písemné formy vede k neplatnosti smlouvy o uzavření budoucí smlouvy.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.