Stručně: Paragraf 75 Obchodního zákoníku upravuje postup likvidátora po provedení všech úkonů nezbytných k likvidaci společnosti, zejména sestavení zprávy o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení zbývajícího majetku (likvidačního zůstatku) mezi společníky, a stanovuje pravidla pro jeho schvalování a výplatu.
§ 75
(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení (dále jen „návrh rozdělení likvidačního zůstatku“). Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku.
(2) Každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán nebo zveřejněn v souladu s § 75aa odst. 1, zaniká. Soudní rozhodnutí, kterým soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním společníkům.
(3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže být poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.
(4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, že došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a společnost má pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát.
(6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5 sestaví likvidátor zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje majetku bylo dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a kteří věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát výmazem společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s majetkem). Zprávu o naložení s majetkem předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení zprávy nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví likvidátor účetní závěrku.
Výklad
Stručně
Paragraf 75 Obchodního zákoníku upravuje postup likvidátora po provedení všech úkonů nezbytných k likvidaci společnosti, zejména sestavení zprávy o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení zbývajícího majetku (likvidačního zůstatku) mezi společníky, a stanovuje pravidla pro jeho schvalování a výplatu.
Co to znamená v praxi
Likvidátor musí po dokončení všech úkonů likvidace sestavit zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky, k němuž připojí účetní závěrku.
Společníci mají právo nesouhlasit s navrženou výší podílu na likvidačním zůstatku a mohou se do tří měsíců obrátit na soud, aby tuto výši přezkoumal. Pokud tak neučiní, jejich právo zaniká.
Před uspokojením všech známých věřitelů, kteří včas přihlásili své pohledávky, nelze společníkům vyplatit žádné plnění z likvidačního zůstatku, a to ani formou zálohy.
Pokud společnost nemá dostatek majetku na úhradu všech závazků (tj. je předlužena), likvidátor zpeněží majetek a výtěžek použije nejprve na náklady likvidace, poté na mzdové nároky zaměstnanců a následně na pohledávky ostatních věřitelů podle jejich pořadí.
Na co si dát pozor
Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku společníky nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku.
Pokud je pohledávka věřitele sporná nebo ještě není splatná, lze likvidační zůstatek rozdělit pouze tehdy, byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota.
Před uplynutím tříměsíční lhůty pro soudní přezkum výše podílu společníka na likvidačním zůstatku nesmí být společníkům vyplaceno žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.