§ 106 Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád

§ 106 (1) Jakmile soud k námitce odpůrce uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle československého práva podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat. (2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení. (3) Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.“. 59. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci připojuje tato věta: „Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k závěru, že obecně závazný právní předpis, který se týká věci, je v rozporu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána; v tom případě postoupí návrh ústavnímu soudu k zaujetí stanoviska.“. 60. V § 110 se slova „nebo zájmu společnosti“ vypouštějí. 61. V § 111 odst. 3 se v druhé větě středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem. 62. V § 114 odst. 2 písm. a) zní: „a) zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě předběžně o smírné vyřízení případu. V obchodních věcech může odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává;“. 63. V § 116 odst. 1 se vypouští druhá a třetí věta. V odstavci 2 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“. 64. V § 118 odst. 2 se vypouští druhá věta. 65. V § 120 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se soud omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná tvrzení.“. V odstavci 2 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se slova „neučiní-li tak, rozhodne soud na podkladě ostatních provedených důkazů.“. 66. V § 121 se vypouští slovo „československé“ a slova „Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „České a Slovenské Federativní Republiky“. 67. V § 124 se za slovo „hospodářské“ vkládá čárka a slovo „obchodní“. 68. V § 125 se vypouští slovo „skutečný“ a slovo „organizací“ se nahrazuje slovy „právnických osob“. 69. V § 128 se vypouští odstavec 1 a označení odstavce 2. Slova „Orgány a organizace, i když se neúčastní řízení“ se nahrazují slovy „Orgány státní správy a samosprávy, jakož i právnické osoby“. 70. V § 129 odst. 2 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické osoby“. 71. § 135 odst. 1 zní: „(1) Soud je vázán rozhodnutím ústavního soudu o tom, zda určitý právní předpis je v rozporu s ústavou, zákonem či mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána [§ 109 odst. 1 písm. b)]. Dále je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.“. 72. V § 137 se na konci připojují slova „nebo komerční právník“. 73. § 140 odst. 2 zní: „(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to důvodné, poskytne soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu.“, odstavec 3 se vypouští. 74. V § 142 odst. 1 se vypouštějí slova „a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku“. 75. V § 147 odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a vypouští se část věty za středníkem. 76. § 149 zní: