§ 337b Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád

Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a notářský řád · 519/1991 Sb. · § 337b · Procesní právo

Stručně: Paragraf 337b zákona č. 519/1991 Sb. stanovuje pravidla pro ocenění a uspokojování věcných břemen v rámci rozdělování výtěžku z dražby nemovitosti, a to v závislosti na tom, zda vydražitel věcné břemeno převezme, či nikoli.

§ 337b (1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota. (2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částky na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne. (3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne. (4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.

Výklad

Stručně

Paragraf 337b zákona č. 519/1991 Sb. stanovuje pravidla pro ocenění a uspokojování věcných břemen v rámci rozdělování výtěžku z dražby nemovitosti, a to v závislosti na tom, zda vydražitel věcné břemeno převezme, či nikoli.

Co to znamená v praxi

Soud určí peněžní hodnotu věcných břemen, která budou alespoň částečně uhrazena z výtěžku dražby, přičemž u opakujících se plnění stanoví částku, která pokryje budoucí platby.
Pokud vydražitel převezme věcné břemeno se započtením na nejvyšší podání, sražená částka se vydá vydražiteli (u neomezeného trvání) nebo se uloží na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada (u omezeného trvání). U opakujících se plnění se částka vždy uloží na úrok a platby jdou přímo oprávněnému, dokud se částka nevyčerpá.
Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme, se zruší a oprávněný dostane peněžitou náhradu určenou soudem. U opakujících se plnění se zbytek výtěžku uloží na úrok a z něj se hradí plnění, dokud částka stačí.
Pokud věcné břemeno zanikne dříve, než se očekávalo, uvolněná částka se rozdělí dalším oprávněným.

Na co si dát pozor

Je důležité rozlišovat, zda vydražitel věcné břemeno převezme, nebo nepřevezme, jelikož to má zásadní dopad na způsob jeho uspokojení.
U opakujících se plnění (např. důchody) se peníze ukládají na úrok a vyplácejí se postupně, dokud se vyčerpají nebo dokud nárok nezanikne.
Předčasný zánik věcného břemene může vést k přerozdělení finančních prostředků mezi ostatní oprávněné.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.