§ 31 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci – Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví

§ 31 Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení, b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení, c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.“. 30. V příloze č. 1 části A a B znějí: „Část A 1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce. 2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad 2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji, 2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1, 2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného povrchu (W.m-2), 2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně. Tabulka č. 1: Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje Třída prácePříklady činnostíM (W.m-2)IPráce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).≤ 80IIaVýstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek. Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, prodavači).81 až 105IIbPráce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel). Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků).106 až 130IIIaPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloauto- matických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).131 až 160IIIbPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla - výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství).161 až 200IVaPráce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).201 až 250IVbPráce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou - práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větších kusů).251 až 300VPráce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).301 a více 3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky: 3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C, 3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C, 3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C, 3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2. Tabulka č. 2: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok Třída práceM (W.m-2)Operativní teplota to (°C)va (m.s-1)Rh (%)SRto max+++ g.h-1g.sm-1to minto optto maxI≤ 802022 ± 2280,1-0,230-70107856II a81-1051820 ± 2270.1-0,21361091II b106-1301416 ± 2260,2-0,31711368III a131-16010+12 ± 2+26+0,2-0,32562045III b161-20010++12 ± 2++26++0,2-0,33592639 Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách. Vysvětlivky k tabulce: to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 va je rychlost proudění vzduchu SR je intenzita pocení Rh je relativní vlhkost + z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy ++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže +++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m2 to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny. Operativní teplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (°C) se určí z výrazu: to = tr + A (ta - tr), kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3. Tabulka č. 3 Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1) va (m.s-1)0,20.30,40,60,81,0A (-)0,500,530,600,650,700,75 Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahu: tr=tg+2734+2,9.108.va0,6tg-ta14-273 kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,10 m (°C) ta - teplota vzduchu (°C) va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1) nebo ze vztahu: tr=tg+2734+2,5.108.va0,6tg-ta14-273 kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ø 0,15 m (°C) ta - teplota vzduchu (°C) va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1) Střední radiační teplota tr (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí. clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu. Část B 1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží. 2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním, Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. Tabulka č. 4 Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen Energetický výdej brutto M (W.m-2)Neaklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1. m-2)Aklimatizované osoby Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax (g.h-1. m-2)≤ 80147147> 80206270 3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min-1. 4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části. Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c: sm - doba práce za směnu celkem max - krátkodobě únosná doba práce Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbVW.m-2 brutto8010513016020025030035020sm480480480480403323232188max4804804804804033231514722sm480480480480403323218179max480480480480403323873824sm480480480480403282207171max480480480480403282613226sm480480480480403245196163max480480480480403157472728sm480480480480352230186156max48048048048035283372430sm480480480468280217177150max48048048046828056302132sm480480480348262205169144max48048048034811141251834sm480480392308245195161138max4804803921515931211636sm385433351287230185154132max385433130663824171438sm274395324268217176148127max27410663422820151240sm247362301251205168142123max905640302216131142sm226335281236194160136118max523830231814111044sm207311263223185153131114max36282319151210946sm191290248211176147126110max2722191613119848sm178272233200168140121106max221816131198750sm166256221190160135117103max2017151311987 Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbVW.m-2 brutto8010513016020025030035020sm480480480480403323260191max4804804804804033232605522sm480480480480403323221181max4804804804804033231154224sm480480480480403316209172max480480480480403316733526sm480480480480403248197164max480480480480403248522928sm480480480480382231187157max480480480480352101402530sm480480480480290217177150max48048048048029063322232sm480480480386261205169143max48048048038614545271934sm480480443307244194161137max4804804432416633221636sm423459347284228184153132max423459190744025181438sm267387319264215174147127max26713670442920151240sm240354296247203166140122max1056041302216131142sm218326275232192158135117max543829231814111044sm199302257218182151129113max35272218151210946sm184281241206173145124109max2521181513109848sm170263227195165138119105max211815131198750sm159247214185157133115101max1917141211987 Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbVW.m-2 brutto8010513016020025030035020 sm480480480480403323269193max4804804804804033232696122sm480480480480403323224182max4804804804804033231444624 sm480480480480403323210173max480480480480403323823726sm480480480480403265198165max480480480480403265563028sm480480480480395231187157max480480480480395112422530sm480480480480301217177150max48048048048030166332232sm480480480399259204168143max48048048039915546271934sm480480457303244192160137max4804804573036733221636sm426475342280226182152131max426475224764025181438sm267378313260212173146126max26714670432820151240sm232344289243200164139121max1055840292216131142sm210316268227 189156133116max51362822171411944sm1912922502141791491281112max32262118141210846sm176272234201170142123108max2420171412109848sm163254220191162136118104max201715131198750sm151238208181154131113100max1919161210987 Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbW.m-2 brutto8010513016020025030020sm480480480411329263227max48048048041132926322722sm480480480411329263224max48048048041132926311724sm480480480411329263212max4804804804113292637526sm480480480411329241200max4804804804113291575428sm480480480411329226190max480480480411329834130sm480480480411275213181max480480480411275563332sm480480480342257202172max480480480342111412734sm480480385303241191 164max48048038515159312236sm378425345282226182157max3784251306638241838sm269388319263213173150max269106634228201640sm243356296246202165144max9056403022161442sm222329276232191157138max5238302318141244sm203306259219181150132max3628231915121046sm188285243207173144127max272219161311948sm175267229196165138122max22181613119850sm163252217186157133118max201715131198 Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIV aIVbW.m-2 brutto8010513016020025030020sm480480480411329263227max48048048041132926322722sm480480480411329263227max48048048041132926317624sm480480480411329263214max4804804804113292639426sm480480480411329!243202max4804804804113292436228sm480 480480411329227191max480 4804804112852144530sm48048048041128563181max480480480411275563632sm480480480329256201172max480480480329145452934sm480480435301239190164max48048043524166932336sm415451341279224180156max4154511907440251938sm262380314260211171149max262136704429201640sm236348290243199163142max10560413022161442sm214320270228188156136max5438292318141244sm196297253214179149131max3527221815121046sm180276237202170142126max252118151310948sm167258223192162136121max21181513119850sm156243211182154131116max191714121198 Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbW.m-2 brutto8010513016020025030020sm480480480411329263227max48048048041132926322722sm480480480411329263224max48048048041132926311724sm480480480411329263215max480480480 411329!26310926sm480480480411329260202max4804804804113292606728sm480480480411329227191max4804804804113291124730sm480480480411296213181max480480480411296663632sm480480480392255200171max480480480392155462934sm480480449298237189163max48048044929867332336sm419467336275222179155max4194672247640251938sm262371308255208170148max262146704328201640sm228338284238196161141max10558402922161342sm206311264223186154135max5136282217141244sm188287246210176146129max3226211814121046sm173267230198167140124max242017141210948sm160249217187159134119max20171513119850sm149234204178151128115max191614121098 31. V příloze č. 1 části D se v názvu za slova „materiálů a“ vkládá slovo „teploty“. 32. V příloze č. 1 části D ve vysvětlivkách pod tabulkou se za slovo „uvedeny“ vkládají slova „, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C“. 33. V příloze č. 1 části D bodě 3 se za slova „styku s“ vkládá slovo „nechráněnou“. 34. V příloze č. 1 části E název tabulky zní: „Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu“. 35. V příloze č. 2 části A se slova „v. Chromu (VI) sloučeniny“ nahrazují slovy „v. Chromu ostatní sloučeniny“. 36. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v pracovním ovzduší“ onačuje jako „Tabulka č. 1“. 37. V příloze č. 2 části A tabulce č. 1 se u položky „Olovo“ a u položky „Olova anorganické sloučeniny jako Pb“ ve sloupci „Poznámky“ písmeno „P“ nahrazuje písmenem „P*“. 38. V příloze č. 2 části A se na konci kolony 5 v textu „Vysvětlivky k tabulce“ doplňují slova „P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie“. 39. V příloze č. 2 části A se tabulka pod názvem „Seznam látek podle čísel CAS:“ označuje jako „Tabulka č. 2“. 40. V příloze č. 2 části C bodě 2 písm. a) větě druhé se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“. 41. V příloze č. 3 bodě 1 větě první se slovo „pracovní“ nahrazuje slovem „osmihodinovou“. 42. V příloze č. 3 tabulky č. 3 a 4 znějí: „Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem LátkaPELc (mg.m-3)baryt10,0cement10,0čedič tavený10,0dolomit10,0železo a jeho slitiny1)10,0hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0hnědé uhlí a lignit10,0magnezit10,0ocelárenská struska10,0oxidy železa10,0popílek10,0prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0půdní prachy10,0sádra10,0saze2,0siderit10,0škvára10,0vápenec, mramor10,0vysokopecní struska10,0 Vysvětlivky k tabulce: 1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší. Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem LátkaPELC (mg.m-3)Textilní prachy:bavlna2,0len2,0konopí2,0hedvábí2,0syntetická vlákna textilní4,0sisal6,0juta6,0Živočišné prachypeří4,0vlna6,0srst6,0ostatní živočišné prachy6,0Rostlinné prachy:mouka4,0tabák4,0čaj4,0káva zelená2,0koření2,0prach obilní6,0Prach z- toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin1)1,0- tvrdých a senzibilizujících dřev2)2,0- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0ostatní rostlinné prachy6,0Jiné prachy s dráždivým účinkem:prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0prach PVC5,0prach z broušení pneumatik3,0prach epoxidových pryskyřic2,0prach polyakrylátových pryskyřic5,0prach polyesterových pryskyřic5,0prach polyethylenu5,0prach polypropylenu5,0prach polymerních materiálů5,0prach sklolaminátů5,0 Vysvětlivky k tabulce: 1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis), 2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.“. 43. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ větě první se slova „odběr vzorků v pracovním ovzduší na stanovení koncentrace prachu“ zrušují. 44. V příloze č. 3 části nadepsané „Měření a hodnocení expozice prachu“ písmeno a) zní: „a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689. Princip zkoušky. Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí. Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.). Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence). Rozsah použití zkoušky. Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu. Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto: XD = x0 + k.s0 kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici k je konstanta, doporučuje se hodnota 3 s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace) Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů). Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků. Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5% hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 -3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť. Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody. Etalony, referenční materiály. Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Přístroje a zařízení. Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.). Čerpací jednotka - čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody). Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky. Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.) Držáky filtrů. Podpůrné destičky pro podložení filtru. Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi. Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu). Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů). Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %. Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší. Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů. Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři. Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby. Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti. Filtry. Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku. Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) – např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu. Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel. Postup zkoušky. Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu. Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce c = m/V, kde c ... koncentrace frakce (mg/m3) m ... celková hmotnost prachu (mg) V ... objem odebraného vzorku (m3) Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici) m = W2 - W1, kde W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg) W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg) Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace). Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru V = Q.t, kde Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min) t ... doba odběru (min) Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice). Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p = 101,3 kPa. V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu: V=Q.t.pkal.todb/podb.tkal1/2 ,kde Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min) t ... doba odběru (min) pkal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici todb ... teplota během kalibrace (°C) podb ... tlak odebraného vzduchu (kPa) tkal ... teplota odebraného vzduchu (° C) 1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481. Přípravné práce. Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic. Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem. Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah. Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců. Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic. Odběr vzorku v terénu. Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540). Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením). Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření. Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu. Zpracování vzorku v laboratoři. Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů. Výpočet koncentrace prachu je uveden výše. Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení. 2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou. Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481. Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu. 3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou. Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků. Požadavky na metrologickou návaznost. Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění. Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama. Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto: Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.) Vyjádření výsledků. Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3. Zaokrouhlování výsledků. Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo. Validace metody, kontrola stability zkoušek. V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 - 1. Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku. Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru. Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší. Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol). Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10. V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné. Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku. Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici. Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky. Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření. Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky: - nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace, - vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí, - vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku, - vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost, - další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody. Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku U (p, q, r, ...) = k.(up2 + uq2 + ur2 + ...)1/2 kde k ... koeficient rozšíření, up ... dílčí standardní nejistota parametru p, uq ... dílčí standardní nejistota parametru q, ur ... dílčí standardní nejistota parametru r Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů: Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.“. 45. Název přílohy č. 4 zní: „Požadavky na větrání pracovišť“. 46. V příloze č. 4 se slova „Část A“ a slova „Požadavky na nucené větrání“ zrušují. 47. V příloze č. 4 bodě 1 větě první se slovo „větrací“ zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo „větracího“ nahrazuje slovem „přiváděného“. 48. V příloze č. 4 bodě 3 se slova „čerstvého větracího“ nahrazují slovem „venkovního“. 49. V příloze č. 4 bodě 6 větě čtvrté se slovo „klimatizovaných“ zrušuje. 50. V příloze č. 4 bodě 12 se slovo „odsátého“ nahrazuje slovem „odpadního“. 51. V příloze č. 4 se Část B zrušuje. 52. V příloze č. 5 části A tabulce č. 1 se slova „Minutový přípustný5),6)“ nahrazují slovy „Minutový přípustný5)“. 53. V příloze č. 5 části A „Poznámky k tabulkám č. 1 - 3“ se v poznámce č. 2) slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“. 54. V příloze č. 5 části A bodě 4 větě druhé se za slova „překročit ani“ vkládá slovo „opakovaně“. 55. V příloze č. 5 části B bodě 4 se věta druhá nahrazuje větou „Pracovní úkony s použitou silou 60 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.“. 56. V příloze č. 5 části B bodu 4 větě poslední se za slova „než 45 % Fmax“ vkládají slova „jako pravidelná součást hlavní pracovní operace“ a za slovem „operace“ se tečka nahrazuje čárkou. 57. V příloze č. 5 Část C zní: „Část C 1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. 2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14) 3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N. Tabulka č. 1 Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1) Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen nesmí být větší než (kg)Délka vertikální dráhy břemeneMaximální počet zdvihů za 1 minutuMaximální celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za 1 směnu15podlaha - zápěstí2)56500zápěstí - rameno2)610podlaha - zápěstí2)75500zápěstí - rameno2)8podlaha - rameno2)65podlaha - zápěstí94000podlaha - rameno8podlaha - nad rameno5zápěstí - rameno10zápěstí - nad rameno8rameno - nad rameno6 Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu. Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut. Břemena o hmotnosti 5 - 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. 1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné. Tabulka č. 2 Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5 Maximální vzdálenost přenášení (m)101520 Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.“. 58. V příloze č. 5 části D bodě 1 a bodě 2 písm. a) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“. 59. V příloze č. 5 části D bodě 4 písm. a) se slovo „nevhodných“ nahrazuje slovem „nepřijatelných“. 60. V příloze č. 5 části D písm. A) bodě 5 a v písm. B) se slovo „směny“ nahrazuje slovy „pracovní doby“. 61. V příloze č. 5 části E u „Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech“ bodě 1 písm. d) se slova „za směnu“ zrušují. 62. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Část A 1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m. 2. Světlá výška, pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce musí být a) při ploše do 50 m2 nejméně 2,60 m, b) při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m, c) při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m, d) při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m. 3. Světlá výška místností se šikmými stropy musí být alespoň nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. 4. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m. 5. Výšky uvedené v bodu 2 písm. c) a d) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m. 6. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně: 12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě, 15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje, 18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními. 7. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy. Část B 1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty). 2. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně. 3. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně: 20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě, 25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje, 30 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci. Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením. Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení. Část C 1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 – 1180 mm, u žen 930 – 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 – 310 mm a u žen 210 – 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby. 2. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 – 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 – 200 mm. 3. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích. 4. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh. Obr. 1 Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě Obr. 2 Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě Vysvětlivky k obr. č. 2 Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou. Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran. Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu. Obr. 3 Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje 5. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou. b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek. c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně. d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny. e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly. f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran. g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm] Nejmenší výška nad podlahou600Nejmenší celková šířka500Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)500Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)700Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu200 h) Pohybový prostor pro nožní ovládače: - maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze), - minimálně 200 mm od roviny h vpřed, - maximálně 250 mm nad základnou, - maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h. Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad. i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách. j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat. Přípustné síly pro ovladače Typ ovladačeTvar, polohy a frekvence ovládáníZpůsob ovládání, minimální a maximální síly (N)TlačítkoKruhové, čtvercové, obdélníkové, hřibovéJedním prstemmin. 2,5 max. 8dlanímin. 2,5 max. 50Přepínač páčkovýVálcový, kuželový, hranolový dvoupolohový: min. 30° na strany od svislé osy, třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a kolmo k základněPrstymin. 2,5 max. 10Přepínač otočnýKruhová základna, úchopová část kuželová, obdélníková při zrakové kontrole: max. počet poloh - 24, min. úhel mezi polohami - 15° při hmatové kontrole: max. počet poloh - 8, min. úhel mezi polohami - 45°Prstymin. 2,5 max. 15TočítkoVálcový, kuželový průměr do 2,5 cm průměr větší než 2,5 cmPrstymin. 2,5 max. 4 min. 2,5 max. 15Kolo ručníVnější průměr věnce se volí podle rychlosti otáčení, při větší rychlosti menší průměrJednou rukoumin. 10 max. 100 oběma rukamamin. 10 max. 200Volanta) technická zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 115b) technická zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 80c) všechna technická zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 350VolantZemědělská a lesnická zařízenía) tech. zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 120b) tech. zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 120c) všechna zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 490Páka ručníRukojeť: válcová, kuželová, i kulováHorní končetinou pohyb páky:trvale :vpřed a vzadmin. 10 max. 60do stranmin. 10 max. 40často:vpřed a vzadmin. 10 max. 120do stranmin. 10 max. 80zřídka:nahoru a dolů:min. 10 max. 300 (nouzová a parkovací brzda) u zemědělských a lesnických strojů: max. 250 nouzová a parkovací brzda max. 295Páka nožní (pedál)Obdélníkový, kruhový, čtvercový trvale:Pohybem celé nohymin. 10 max. 90často:pedál provozní nouzové brzdymin. 40 max. 400pedál ovládaný pohybem nohy v kotníkumin. 20 max. 60 zemědělské a lesnické stroje:pedál spojky:max. 245pedál akcelerátoru:max. 60pedál provozní a nouzové brzdy:max. 580ostatní pedály:max. 150 Trvale používané ovladače- takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu. Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za pracovní dobu. Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za pracovní dobu. Rozměry ruky MužiŽeny Průměr 95 % Průměr 95 % Délka ruky dlaňová 18,820,317,218,6Délka dlaně10,711,79,810,7Délka III. prstu8,197,48,2Šířka ruky8,89,788,8 Část D Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně. Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce. Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování. Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž: 1. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů 2. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné. Přijatelná pracovní poloha: Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje. Podmíněně přijatelná pracovní poloha: Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2. Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů. Nepřijatelná pracovní poloha: Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2. Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut. Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny. Hodnocení poloh: - Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°. - Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině. - Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla. TRUP KROK 1:NEPŘIJATELNÁ POLOHAStatická poloha trupuPředklon trupu větší než 60°. Záklon bez opory celého těla. Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°.Dynamická poloha TrupuPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů ≥ 2/min..PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHAStatická polohaPředklon trupu 40° - 60° bez opory trupu (KROK 2 A). Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B). Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°.Dynamická polohaPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A). Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).KROK 2:A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách). B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra). C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny HLAVA - KRK KROK 1:NEPŘIJATELNÁ POLOHAStatická polohaPředklon hlavy větší než 25 bez podpory trupu. Záklon hlavy bez podpory celé hlavy. Úklon a rotace hlavy větší než 15°.Dynamická polohaÚklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/minPODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHAStatická polohaPředklon) hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A).Dynamická polohaPředklon hlavy 25° - 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B).KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny HORNÍ KONČETINY (PAŽE) KROK 1:NEPŘIJATELNÁ POLOHAStatická polohaNevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno). Vzpažení paže větší než 60°.Dynamická polohaVzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHAStatická polohaVzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A).Dynamická polohaVzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 C, B). Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B Není přijatelná při frekvenci pohybů ≥10/min. C Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny DOLNÍ KONČETINY KROK 1:NEPŘIJATELNÉ POLOHYStatické polohyExtrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku.Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHYDynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů větší než 2/min (KROK 2 B).KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny. OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA KROK 1:NEPŘIJATELNÉ POLOHYStatické polohyExtrémní flexe nebo extenze v lokti, extrémní supinace a pronace zápěstí, extrémní flexe a extenze zápěstí..Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHYStatické polohyPráce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B)Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“. 63. V příloze č. 7 se dosavadní text označuje jako „Část A“ a doplňuje se Část B, která zní: „Část B Psychická zátěž a) Vnucené pracovní tempo Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu. Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo. b) Monotonie Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti. Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie: monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů; monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů. V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají. Hodnocení monotonie Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria: - časové trvání - délka pohybové operace (cyklu); - počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby. Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech. Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu. Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech. Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu. c) Časový tlak Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy. Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s: - přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce); - složitostí řízeného objektu; - neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah; - soustředěným monitorováním více čtyři hodiny za pracovní dobu; - přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu; - mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně. d) Sociální interakce a interpersonální aktivity Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod. Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce. Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny denně. e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost činnosti, nutnost dodržování pravidel bezpečného chování, náročnost práce vyplývající z možného rizika. Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním. f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu. Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže. Například: 1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality. 2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby. 3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací. 4) Nároky na ostatní smyslové orgány. Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství). Zraková zátěž a) Velikost kritického detailu Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován. V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností. Tabulka č. 1 Rozměry kritického detailu d (rozměry uvedeny v mm) Poměr Pozorovací vzdálenost D D/d3505001 0001 6700,210,300,601 0000,350,501,00 Poznámka: V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán a obloukové minuty. Poměr D/d =1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d =1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20-22 obloukových minut. b) Náročnost na diskriminaci detailů V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů). Tabulka č. 2 Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot: VelkýK ≥ 0,8velmi dobrá rozlišitelnost Střední 0,5 ≤ K < 0,8 dobrá rozlišitelnost MalýK < 0,5špatná rozlišitelnost Kontrast se stanoví podle vzorce: K=/La-Lb/Lb K = kontrast La = jas kritického detailu cd/m2 Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2 c) Nároky na adaptaci zraku Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění. Rozlišují se tři stupně oslnění: - rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu; - omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti; - oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění. Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100. Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění. d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí. K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty. e) Práce za zvláštních světelných podmínek Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů. Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání. f) Používání zvětšovacích přístrojů.“. 64. V příloze č. 9 v Seznamu karcinogenů Skupina 2 zní: „Skupina 2 Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského apod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo apod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský apod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian schweinfurtii), andoug (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).“. 65. Příloha č. 10 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související požadavky na pracoviště Biologický činitelSkupinaPoznámkaBakterieActinobacillus actinomycetemcomitans (Haemophilus actinomycetemcomitans)2Actinomadura madurae2Actinomadura pelletieri2Actinomyces gerencseriae2Actinomyces israelii2Actinomyces pyogenes2Actinomyces spp.2Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium hemolyticum)2Bacteroides fragilis2Bartonella bacilliformis2Bartonella (Rochalimea) spp2Bordetella bronchiseptica2Bordetella parapertussis2Bordetella pertussis2VBorrelia burgdorferi2Borrelia duttonii2Borrelia recurrentis2Borrelia spp.2Campylobacter fetus2Campylobacter jejuni2Campylobacter spp.2Cardiobacterium hominis2Clostridium botulinum2TClostridium perfringens2Clostridium spp.2Clostridium tetani2T, VCorynebacterium diphtheriae2T, VCorynebacterium minutissimum2Corynebacterium pseudotuberculosis2Corynebacterium spp.2Edwardsiella tarda2Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu)2Ehrlichia spp.2Eikenella corrodens2Enterobacter aerogenes/cloacae2Enterobacter spp.2Enterococcus spp.2Erysipelothrix rhusiopathiae2Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních kmenů)2Flavobacterium meningosepticum (Chryseobacterium meningosepticum)2Fluoribacter bozemanae (Legionella)2Francisella tularensis (typ B)2Fusobacterium necrophorum2Gardnerella vaginalis2Haemophilus ducreyi2Haemophilus influenzae2Haemophilus spp.2Helicobacter pylori2Chlamydia pneumoniae2Chlamydia psittaci (jiné kmeny)2Chlamydia trachomatis2Klebsiella oxytoca2Klebsiella pneumoniae2Klebsiella spp.2Legionella pneumophila2Legionella spp.2Leptospira interrogans (všechny serotypy)2Listeria ivanovii2Listeria monocytogenes2Morganella morganii2Mycobacterium avium-intracelulare2Mycobacterium fortuitum2Mycobacterium chelonae2Mycobacterium kansasii2Mycobacterium malmoense2Mycobacterium marinum2Mycobacterium paratuberculosis2Mycobacterium scrofulaceum2Mycobacterium simiae2Mycobacterium szulgai2Mycobacterium xenopi2Mycoplasma caviae2Mycoplasma hominis2Mycoplasma pneumoniae2Neisseria gonorrhoeae2Neisseria meningitidis2VNocardia asteroides2Nocardia brasiliensis2Nocardia farcinica2Nocardia nova2Nocardia otitidis caviarum2Pasteurella multocida2Pasteurella spp.2Peptostreptococcus anaerobius2Plesiomonas shigelloides2Porphyromonas spp.2Prevotella spp.2Proteus mirabilis2Proteus penneri2Proteus vulgaris2Providentia alcalifaciens2Providentia rettgeri2Providentia spp.2Pseudomonas aeruginosa2Rhodococcus equi2Rickettsia spp.2Bartonella quintana (Rochalimaea quintana)2Salmonella (jiné serotypy)2Salmonella Arizonae2Salmonella Enteritidis2Salmonella Paratyphi A,B,C2VSalmonella Typhimurium2Serpulina spp.2Shigella boydii2Shigella dysenteriae jiná než typ 12Shigella flexneri2Shigella sonnei2Staphylococcus aureus2Streptobacillus moniliformis2Streptococcus pneumoniae2Streptococcus pyogenes2Streptococcus spp.2Streptococcus suis2Treponema carateum2Treponema pallidum2Treponema pertenue2Treponema spp.2Vibrio cholerae (včetně El Tor)2Vibrio parahaemolyticus2Vibrio spp.2Yersinia enterocolitica2Yersinia pseudotuberculosis2Yersinia spp.2Bacillus anthracis3Brucella abortus3Brucella canis3Brucella melitensis3Brucella suis3Coxiella burnetii3Escherichia coli, cytotoxické kmeny3*TFrancisella tularensis (typ A)3Chlamydia psittaci (avinní kmeny)3Mycobacterium africanum3VMycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG)3VMycobacterium leprae3Mycobacterium tuberculosis3VBurkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei)3Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei)3Rickettsia prowazekii3Rickettsia rickettsii3Rickettsia tsutsugamushi3Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri)3Ricktettsia conorii3Yersinia pestis3VMycobacterium microti3 *Mycobacterium ulcerans3 *Rickettsia akari3 *Rickettsia canada3 *Rickettsia montana3 *Salmonella Typhi3 *VShigella dysenteriae (typ 1)3 *TAdenoviridae (T 8, T 19, T 37)2ArenaviridaeVirus lymfocytámí choriomeningitidy- Lassa (arenaviry Starého světa)2Komplex virů Tacaribe2Flexal3Virus lymfocytámí choriomeningitidy (neurotropní kmenv)3Virus lymfocytámí choriomeningitidy (ostatní kmeny)2Guanarito4Virus horečky Lassa4Virus Junin (Argentinská nemoc)4Virus Machupo, Amapari4Sabia4Astroviridae2Virus Norwalk2BunyaviridaeBhanja2Germiston2Virus bunyamvera2Virus kalifornské enecefalitidy2Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci)2Belgrade3Sin nombre3Virus horečky oropouche3HantaviridaeJiné hantaviry2Virus Puumala2Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan virus)3Virus Seoul3NairoviridaeVirus Hazara2Virus krymskokonžské hemoragické horečky4PhleboviridaeToskánský virus2Virus horečky Sandfly2Virus horečky údolí Rift3VCaliciviridaeVirus Norwalk2Jiné Caliciviridae2Virus hepatitidy E3 *Coronaviridae2FiloviridaeVirus Ebola4Virus Marburské horečky4FlaviviridaeJiné flavoviry patogenní pro člověka2(viry klíšťové encefalitidy západního typu)3VVirus australské encefalitidy (Encefalitida Murray Valley)3Virus dengue, typ 1-43Virus encefalitidy St. Louis3Virus horečky Kyasanurského lesa3VVirus japonské encefalitidy B3VVirus klíšťové encefalitidy východního typu3VVirus Omské hemoragické horečky3VVirus Powassan3Virus Rocio3Virus západní nilské horečky3Virus žluté zimnice3VVirus hepatitidy C3 *DVirus hepatitidy G3*DVirus vrtivky (Looping ill)3 *Virus Wesselbron3 *Virus středoevropské klíšťové encefalitidy3 *HepadnaviridaeVirus hepatitidy B2 *V, DVirus hepatitidy D (delta)3 *V, DHerpesviridaeCytomegalovirus2Herpesvirus varicella-zoster2Lidský herpesvirus 72Lidský herpesvirus 82DLidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6)2Virus Epsteina a Barrové (EBV)2Virus herpes simplex typ 1 a 22Opičí B virus3OrthomyxoviridaeViry chřipky A, B a C2V (kromě typu C)Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a Thogoto)2PapovaviridaeViry BK a JC2DLidské papilomaviry2DParamvxoviridaeVirus spalniček2VVirus epidemické parotitidy2VVirus newcastleské nemoci2Viry parainfluenzy typy 1 -42Lidský respirační syncytiální virus2ParvoviridaeLidský parvovirus (B 19)2PicornaviridaeVirus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC)2Viry Coxsakie2Echoviry2Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72)2VPolioviry2VRhinoviry2PoxviridaeVirus králičich neštovic2Virus kravských neštovic2Virus molluscum contagiosum2Virus Orf2Virus tubera mulgentium2Virus vaccinie2Virus opicích neštovic3VViry varioly (všechny typy)4VReoviridaeLidské rotaviry2Orbiviry2Reoviry2RetroviridaeViry lidské imunodeficience3 *DVirus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 1 a 23DVirus SIV3HRhabdoviridaeVirus vesikulární stomatitidy2Virus vztekliny3 *VTogaviridaeVirus Ó nyong-nyong2Virus Ross River2Virus Semliky Forest2Virus Sindbis2Virus Mayaro3Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy3VVirus Východní koňské encefalomyelitidy3VVirus západní koňské encefalomyelitidy3VVirus Everglades3 *Virus Chikungunya3 *Virus Mucambo3 *Virus Tonate3 *Jiné známé alfaviry2Virus zarděnek2VToroviridae2Dosud nezařazené viryEquine morbilli virus4Virus hepatitidy ještě nezjištěný3 *DNekonvenční činitelé spojované sKreutzfeld-Jakobsovou nemocí3 *syndromem Gerstmann- Straussler-Scheinkerovým3 *Kuru3 *ParasitiAcanthamoeba castellani2Ancylostoma duodenale2Angiostrongylus cantonensis2Angiostrongylus costaricensis2Ascaris lumbricoides2AAscaris suum2ABabesia divergens2Babesia microti2Balantidium coli2Brugia malayi2Brugia pahangi2Capillaria philippinensis2Capillaria spp.2Clonorchis sinensis2Clonorchis viverrini2Cryptosporidium parvum2Cryptosporidium spp.2Cyclospora cayetanensis2Dipetalonema streptocerca2Diphyllobothrium latum2Dracunculus medinensis2Entamoeba histolytica2Fasciola gigantica2Fasciola hepatica2Fasciolopsis busci2Giardia lamblia (Giardia intestinalis)2Hymenolepis diminuta2Hymenolepis nana2Leishmania etiopica2Leishmania major2Leishmania mexicana2Leishmania peruviana2Leishmania spp.2Leishmania tropica2Loa loa2Mansonella ozzardi2Mansonella perstans2Necator americanus2Onchocerca volvulus2Opisthorchis felineus2Opisthorchis spp.2Paragonimus westermani2Plasmodium spp. (lidské a opičí)2Sarcocystis suihominis2Schistosoma haematobium2Schistosoma intercalatum2Schistosoma japonicum2Schistosoma mansoni2Schistosoma mekongi2Strongyloides spp.2Strongyloides stercoralis2Taenia saginata2Toxocara canis2Toxoplasma gondii2Trichinella spiralis2Trichuris trichiura2Trypanosoma brucei brucei2Trypanosoma brucei gambiense2Wuchereria bancrofti2Naegleria fowleri3 *Trypanosoma cruzi3Echinococcus granulosus3*Echinococcus multilocularis3*Echinococcus vogeli3*Leishmania brasiliensis3*Leishmania donovani3*Plasmodium falciparum3*Taenia solium3*Trypanosoma brucei rhodensiense3*PlísněAspergillus fumigatus2ACandida albicans2ACandida tropicalis2Emmonsia parva var. crescens2Emmonsia parva var. parva2Epidermophyton floccosum2AFonsecaea compacta2Fonsecaea pedrosoi2AMadurella grisea2Madurella mycetomatis2Microsporum spp.2ANeotestudina rosatii2Penicilium marneffei2AScedosporium agiospermum2Scedosporium prolificans2Sporothrix schenckii2Trichophyton rubrum2Trichophyton spp.2Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces dermatitidis)3Cladophialophora bantiana3Coccidioides immitis3AHistoplasma capsulatum duboisii3Paracoccidioides brasiliensis3Cryptococcus neoformans var. gattii (Filobasidiela bacillispora)2ACryptococcus neoformans var.neoformans (Filobasidiella neoformans var. neoformans)2AHistoplasma capsulatum var. capsulatum (Ajellomyces)3 Vysvětlivky: Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních podmínek k jejich přenosu vzduchem. A- upozorňuje na možnost alergizace D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu 40 let po ukončení expozice T - tvorba toxinu V - je dostupné účinné očkování H- v současnosti neexistuje žádné průkaz lidské nemoci způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3. “. 66. Příloha č. 11 zní: „Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Část A 1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci. 2. Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m2, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě. 3. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1. 4. Šatny a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru. b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově. c) Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí. d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m. e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu. f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech. g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovnách oděvů. h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2. i) Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi. 5. Umývárny a sprchy a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné. b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m. 5. Záchody a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou. b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější pracovní směny takto: 1 sedadlo na 10 žen, 2 sedadla na 11 až 30 žen, 3 sedadla na 31 až 50 žen, na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo, 1 sedadlo na 10 mužů, 2 sedadla na 11 až 50 mužů, na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo. V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %. j) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek. k) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod. 6. Údržba Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní. Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn. Tabulka č. 1 Zařízení Výsledná teplota °C Výměna vzduchu m3.hod.-1 Šatny2020 na 1 šatní místoUmývárny2230 na 1 umyvadloSprchy25150-200 na 1 sprchuZáchody1850 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár Tabulka č. 2 Typ práceUložení oděvuPočet zaměstnanců na jedno umyvadloPočet zaměstnanců na jednu sprchuZnečištění kůže a oděvu při práci je malé110254Znečištění kůže a oděvu je hygienicky málo významné21015Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech- Výrazné znečištění kůže a oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných21010*) Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůži, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu9), práce při výrobě potravin a kosmetických prostředků355 Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení. Vysvětlivky k uložení oděvu: 1 - občanský společně s pracovním 2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného a občanského oděvu) 3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka) 4- fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po ukončení práce nezbytná očista celého těla * seznam není taxativní. Část B 1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti. 2. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci. 3. Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 °C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv. 4. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 °C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumací jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání jídel. 5. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem. 6. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministryně zdravotnictví: MUDr. Součková v. r.