§ 13 Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o státních jazykových školách a státních jazykových zkouškách – Účinnost

§ 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1992. Ministr: prof. PhDr. Piťha v. r. Příloha k vyhlášce č. 526/1992 Sb. Čl. 1 (1) Obsah státní základní jazykové zkoušky je zaměřen na otázky denního života a na základní otázky politického, hospodářského a kulturního dění v České a Slovenské Federativní Republice a v dané jazykové oblasti. Kandidát má zkouškou prokázat schopnost porozumět mluvenému i psanému textu a samostatně se ústně i písemně vyjadřovat o daných tématech v rozsahu jazykových prostředků stanovených učebními osnovami pro základní kurs ve státní jazykové škole; požaduje se znalost 2000 až 2500 lexikálních jednotek. (2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 4 minut, b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 600 slov, c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce, d) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení v celkovém rozsahu asi 300 slov. (3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a d) lze používat slovníku. (4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 20 minut, se u kandidáta ověřuje a) schopnost pohotově reagovat v běžných situacích denního života, b) dovednost plynně hovořit o daných tématech. Čl. 2 (1) Obsah státní všeobecné jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní základní jazykové zkoušky a na základní problematiku kandidátova pracovního oboru; kandidát má zkouškou prokázat hlubší znalosti a větší míru osvojení cizího jazyka, a to v rozsahu jazykových prostředků a znalostí stanovených učebními osnovami pro základní a střední kurs ve státní jazykové škole. Požaduje se znalost přibližně 4000 lexikálních jednotek. (2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje a) stupeň porozumění vyslechnutému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 6 minut, b) stupeň porozumění čtenému cizojazyčnému textu v celkovém rozsahu asi 1000 slov, c) schopnost používat vybrané mluvnické a lexikální struktury v cizím jazyce, d) základní znalost reálií zemí příslušné jazykové oblasti a reálií České a Slovenské Federativní Republiky v cizím jazyce, e) dovednost sestavit v cizím jazyce sdělení či volně zpracovat v cizím jazyce dané téma v celkovém rozsahu asi 500 slov. (3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. b) a e) může kandidát používat slovníku. (4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje a) schopnost pohotově a spontánně reagovat v cizím jazyce v běžných situacích denního života, b) dovednost plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech a o vlastní četbě v originále. Čl. 3 (1) Státní speciální jazykové zkoušky lze skládat pro obor překladatelský nebo pro obor tlumočnický. (2) Obsah státní speciální jazykové zkoušky je zaměřen obdobným způsobem jako u státní všeobecné jazykové zkoušky. Kandidát má zkouškou prokázat hluboké znalosti a vysokou míru osvojení cizího jazyka, jistotu v jazykových dovednostech a schopnostech specifických pro kandidátův obor v rozsahu osnov pro vyšší specializované kursy jazykových škol. Požaduje se znalost přibližně 5000 lexikálních jednotek a pasívní znalost dalších 2000 až 3000 lexikálních jednotek z obecné a profesně orientované slovní zásoby, zejména z oboru, v němž kandidát pracuje. Čl. 4 (1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor překladatelský je v její písemné části. (2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje a) stupeň porozumění čteným textům v celkovém rozsahu 800 až 1000 slov čerpaným z různých funkčních stylů, b) dovednost přeložit obtížný obecný cizojazyčný, popřípadě odborný cizojazyčný text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 200 slov do českého nebo slovenského jazyka, c) dovednost přeložit obtížný obecný text, popřípadě odborný český nebo slovenský text z kandidátova oboru v rozsahu přibližně 150 slov do cizího jazyka, d) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti v cizím jazyce s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti překladatelské, e) dovednost sestavit sdělení v cizím jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov. (3) Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při práci může kandidát používat slovníky, popřípadě další příručky se souhlasem zkušební komise. (4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 30 minut, se u kandidáta ověřuje a) dovednost porozumět vyslechnutému projevu, pohotově reagovat a jazykově správně hovořit na daná témata (v rozsahu státní všeobecné jazykové zkoušky), b) dovednost volně převést čtený text z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak. Čl. 5 (1) Těžiště státní speciální jazykové zkoušky pro obor tlumočnický je v její ústní části. (2) V písemné části zkoušky se u kandidáta ověřuje a) stupeň porozumění vyslechnutému textu v celkovém rozsahu asi 8 minut, b) rozsah znalostí reálií zemí příslušné jazykové oblasti s důrazem na jejich význam pro speciální dovednosti tlumočení, c) dovednost pohotově sestavit v cizím jazyce sdělení, reprodukovat text vyslechnutý v českém nebo slovenském jazyce či volně zpracovat dané téma v celkovém rozsahu asi 600 slov. (3) Pro vypracování písemné části se stanoví doba 3 hodin. Při ověřování dovedností uvedených v odstavci 2 písm. c) může kandidát používat slovníku. (4) V ústní části zkoušky, která trvá nejdéle 45 minut, se ověřuje a) dovednost pohotově, plynně a jazykově správně hovořit v cizím jazyce o daných tématech, b) dovednost konsekutivně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev z cizího jazyka do českého nebo slovenského jazyka a naopak. Čl. 6 (1) Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali zcela samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do protokolu o průběhu písemné části zkoušky. (2) Počíná-li si kandidát při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo člen zkušební komise jeho zkoušku a po poradě zkušební komise nebo při písemné zkoušce po poradě s předsedou komise pro státní jazykové zkoušky mu sdělí, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku, popřípadě její část písemnou nebo ústní v nejbližším zkušebním období opakovat. (3) Při zkoušce se požaduje dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka. (4) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl. (5) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky. (6) Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže konat ústní část zkoušky. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky jej vyrozumí o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z následujících zkušebních období. (7) Ústní část zkoušky se koná nejdříve za 14 dní po zkoušce písemné. (8) Po zadání otázky k ústní části zkoušky se poskytne kandidátovi nejvýše 15 minut na osobní přípravu. (9) V ústní části zkoušky, která má formu rozhovoru v příslušném cizím jazyce, může být projev kandidáta stimulován různým názorným materiálem (fotografie, prospekty, tabulky, grafy, diapozitivy, obrázkové publikace, mapy apod.), čteným textem, mluveným i reprodukovaným projevem. Kandidátovi se poskytne možnost souvislejšího samostatného projevu v cizím jazyce. (10) Konkrétní obsahové zaměření ústní části zkoušky si kandidát vylosuje. (11) Pro hodnocení ústní části zkoušky je rozhodující praktické zvládnutí jazyka v jeho sociálních funkcích. Přihlíží se rovněž k výslovnosti, k intonaci, celkové dynamice ústního projevu a ke znalostem reálií České a Slovenské Federativní Republiky a zemí dané jazykové oblasti. O klasifikaci ústní části zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. (12) Po vyhodnocení ústní části zkoušky hodnotí komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlédne k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky. (13) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování, a to buď jen části ústní, nebo opakování celé zkoušky. Opakování pouze ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována stupněm prospěchu 1 - výborně, 2 - velmi dobře. Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je hodnocena stupněm 3 - dobře nebo 4 - nevyhověl. 1) § 12 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. 2) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 362/1991 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a speciálních školách. 3) Vyhláška ministerstva financí České republiky č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.