§ 7a Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní – Paušální daň

§ 7a Paušální daň (1) Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období a) má pouze 1. příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4, 2. příjmy od daně osvobozené, 3. příjmy, které nejsou předmětem daně, 4. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a 5. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč, b) není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a c) není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti. (2) Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník a) splňuje podmínky podle odstavce 1, b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a c) zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období. (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období. (4) Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání. (5) Paušální daň činí součet záloh na daň, které měl poplatník v paušálním režimu zaplatit za dané zdaňovací období. (6) Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou.“. 4. V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 7a“ nahrazují slovy „příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani,“. 5. V § 13 odst. 4 písm. c) se slovo „a“ zrušuje. 6. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.“. 7. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se za slovo „výdajích“ vkládají slova „nebo při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jejich daň rovna paušální dani“ a slova „má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže“ se nahrazují slovy „na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud“. 8. V § 23 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani. Při přechodu ze zdaňovacího období, za které je daň poplatníka rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y), o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, a o cenu nespotřebovaných zásob; v případě přechodu na vedení daňové evidence se základ daně neupravuje.“. 9. V § 26 odst. 8 větě druhé se za slovo „částkou“ vkládají slova „nebo je jeho daň rovna paušální dani“. 10. V § 26 odst. 8 větě poslední se za slovo „částkou“ vkládají slova „a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani,“. 11. V § 38a odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 12. Za § 38l se vkládají nové § 38la až 38lq, které včetně nadpisů znějí: