Stručně: Paragraf 12 zákona o odpadech stanovuje povinnost každého předcházet vzniku odpadu a omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti, přičemž specifikuje, jak se tato povinnost projevuje u výrobců výrobků a při kompostování, a kdy se movitá věc nepovažuje za odpad.
§ 12 Předcházení vzniku odpadu
(1) Každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí výrobky, je povinna zabezpečit, aby vývoj a výroba těchto výrobků omezily vznik odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů, a pokud není možné vzniku odpadu z těchto výrobků zabránit, je povinna zabezpečit, aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší míry využití těchto odpadů v souladu s hierarchií odpadového hospodářství.
(3) Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem. Jiné výstupy z kompostování jsou odpadem.
(4) Movitá věc, kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestává odpadem, pokud ji tato osoba předá k opětovnému použití, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jiné osoby.
(5) Platí, že movitá věc, kterou osoba předala na místo určené obcí a kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestala odpadem, pokud byla předána k opětovnému použití.
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
Výklad
Stručně
Paragraf 12 zákona o odpadech stanovuje povinnost každého předcházet vzniku odpadu a omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti, přičemž specifikuje, jak se tato povinnost projevuje u výrobců výrobků a při kompostování, a kdy se movitá věc nepovažuje za odpad.
Co to znamená v praxi
Každý, ať už jednotlivec nebo firma, má povinnost se snažit, aby odpad vůbec nevznikal, a pokud už vznikne, aby ho bylo co nejméně a aby nebyl nebezpečný.
Firmy, které vyrábějí výrobky, musí už při vývoji a výrobě myslet na to, aby z jejich výrobků vznikalo co nejméně odpadu, zejména toho nebezpečného, a aby bylo možné vzniklý odpad co nejlépe využít.
Kompostování biologicky rozložitelného materiálu je považováno za předcházení vzniku odpadu, pokud je kompost použit v rámci vlastní činnosti nebo předán podle zákona o hnojivech a nedojde k ohrožení životního prostředí.
Věc, kterou lze dál používat k původnímu účelu a která je předána k opětovnému použití (např. do sběrného dvora určeného obcí), se nestává odpadem.
Na co si dát pozor
Při kompostování je nutné zajistit, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí, a právnické či podnikající fyzické osoby musí zajistit aerobní rozklad bez zápachu a emisí metanu.
Kompost z biologického materiálu živočišného původu smí být prováděn pouze v zařízeních splňujících specifické požadavky.
Pokud kompost není použit v rámci vlastní činnosti nebo předán podle zákona o hnojivech, stává se odpadem. Stejně tak jsou odpadem i jiné výstupy z kompostování.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.