§ 4 Zákon o odpadech – Odpad

Zákon o odpadech · 541/2020 Sb. · § 4 · Životní prostředí
Stručně: Paragraf 4 zákona o odpadech definuje, co je odpad, a stanovuje, kdy se movitá věc považuje za odpad, a to buď na základě úmyslu se jí zbavit, nebo povinnosti se jí zbavit.
§ 4 Odpad (1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. (2) Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu. (3) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže a) ji nepoužívá nebo ji není možné používat k původnímu účelu a tato věc současně ohrožuje životní prostředí, b) byla vyřazena nebo stažena na základě jiného právního předpisu6), nebo c) vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale není vedlejším produktem podle § 8 odst. 1. (4) V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.

Výklad

Stručně

Paragraf 4 zákona o odpadech definuje, co je odpad, a stanovuje, kdy se movitá věc považuje za odpad, a to buď na základě úmyslu se jí zbavit, nebo povinnosti se jí zbavit.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.