§ 94 Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony – Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

§ 94 Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit (1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92 odst. 1 až 3. (2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také fyzické osobě, která se stala plátcem podle § 92 odst. 4, dnem porušení podmínek stanovených v § 92 odst. 1 až 3, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla, nestanoví-li zákon jinak.“. 8. V § 98a se slova „nebo § 100a odst. 1“ zrušují. 9. V § 99 odstavec 5 zní: „(5) Tiché víno (§ 93 odst. 3) vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 není vyráběno v podniku na výrobu vybraných výrobků [§ 19 odst. 2 písm. a)].“. 10. V § 100a odst. 6 se slova „Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období povinnost daň přiznat a zaplatit“ zrušují, slovo „malý“ se nahrazuje slovem „Malý“ a za slovo „hlášení“ se vkládají slova „ani daňové přiznání“. ČÁST DVANÁCTÁ Čl. XVI Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 5 písm. b) se slova „v odstavci 7“ nahrazují slovy „v odstavci 8 nebo v odstavci 9 písm. c)“. 2. V § 3 odst. 13 se na konci odstavce doplňuje věta „Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně“. Čl. XVII U zaměstnavatele, který v době od 30. března 2005 do nabytí účinnosti tohoto zákona neuhradil pojistné za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu za zaměstnance, na něhož se vztahuje ustanovení § 3 odst. 8, nemusí toto pojistné zpětně doplácet. U zaměstnavatele, který pojistné podle předchozí věty uhradil, se příslušná částka považuje za přeplatek. ČÁST TŘINÁCTÁ Čl. XVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s výjimkou části šesté, čl. IX, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r.