Stručně: Paragraf 12 zákona 55/1956 stanoví, že invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží zaměstnanci, který splnil potřebnou dobu zaměstnání a stal se invalidním nebo částečně invalidním v době zaměstnání nebo do dvou let po jeho skončení.
§ 12 Invalidní a částečný invalidní důchod.
(1) Invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží zaměstnanci, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod (§ 13), jestliže se v době trvání zaměstnání nebo do dvou roků po výstupu z něho stal pro trvalé zhoršení zdravotního stavu invalidním nebo částečně invalidním.
(2) Zásady, podle nichž se posuzuje invalidita a částečná invalidita, stanoví vláda; vyhlásí je státní úřad sociálního zabezpečení v úředním listě.
Výklad
Stručně
Paragraf 12 zákona 55/1956 stanoví, že invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží zaměstnanci, který splnil potřebnou dobu zaměstnání a stal se invalidním nebo částečně invalidním v době zaměstnání nebo do dvou let po jeho skončení.
Co to znamená v praxi
Nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vzniká pouze tehdy, pokud zaměstnanec splnil určitou minimální dobu zaměstnání, jejíž délka je definována v § 13.
Invalidita nebo částečná invalidita musí nastat buď v době, kdy je zaměstnanec v pracovním poměru, nebo nejpozději do dvou let poté, co z tohoto zaměstnání odešel.
Způsob, jakým se posuzuje, zda je někdo invalidní nebo částečně invalidní, stanoví vláda a je zveřejněn státním úřadem sociálního zabezpečení.
Na co si dát pozor
Pro nárok na důchod je klíčové splnit jak podmínku potřebné doby zaměstnání, tak podmínku časového rámce vzniku invalidity (během zaměstnání nebo do 2 let po něm).
Samotný paragraf nedefinuje, co přesně znamená "invalidní" nebo "částečně invalidní"; odkazuje na prováděcí předpisy vlády.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.