§ 13 Zákon o sociálním zabezpečení – Potřebná doba zaměstnání.

Zákon o sociálním zabezpečení · 55/1956 Sb. · § 13 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 55/1956 Sb. stanovuje, jak dlouho musí být zaměstnanec zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby závisí na jeho věku.
§ 13 Potřebná doba zaměstnání. (1) Doba zaměstnání (§ 6) potřebná pro nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod činí u zaměstnanců ve věku nad 20 let do 22 let 1 rok,nad 22 let do 24 let 2 roky,nad 24 let do 26 let 3 roky,nad 26 let do 28 let 4 roky,nad 28 let 5 roků. U zaměstnanců ve věku nad 28 let se doba zaměstnání potřebná pro nárok zjišťuje z posledních deseti let počítaných zpět od vzniku invalidity (částečné invalidity). U zaměstnance mladšího 20 let stačí i doba zaměstnání kratší než rok. (2) Získal-li zaměstnanec dobu zaměstnání v některém z věkových pásem (odstavec 1) a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu. (3) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod se pokládá vždy za získanou, jde-li o vdovu, která byla zaměstnána v době smrti svého manžela nebo vstoupila do zaměstnání nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v zaměstnání až do dne, kdy se stala invalidní (částečně invalidní).

Výklad

Stručně

Paragraf 13 zákona č. 55/1956 Sb. stanovuje, jak dlouho musí být zaměstnanec zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby závisí na jeho věku.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.