§ 19b Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů – Ohlašování

§ 19b Ohlašování (1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu. (2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání, b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo. (3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku. 10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku. 10a) § 5 obchodního zákoníku. 10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb. 10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství. 11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.“. 18. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.“. 19. V § 21 odst. 1 se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují. 20. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 11b znějí: „(5) Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b). (6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy. 11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.“. 21. § 22 včetně nadpisu zní: