§ 21 Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky · 56/1969 Sb. · § 21 · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 21 zákona č. 56/1969 Sb. stanovuje, že hlasování ve Federálním shromáždění může být veřejné nebo tajné, přičemž veřejné hlasování se zpravidla provádí zdvižením ruky, a pro hlasování o nedůvěře vládě je vždy předepsáno hlasování podle jmen.
§ 21
(1) Hlasování je veřejné nebo tajné.
(2) Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky, pokud se sněmovna bez rozpravy neusnese na jiném způsobu veřejného hlasování.
(3) Na návrh předsednictva Federálního shromáždění, předsednictva sněmovny, poslance nebo skupiny poslanců se může sněmovna usnést, že poslanci budou hlasovat tajně.
(4) O návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky nebo jejímu jednotlivému členu se hlasuje v obou sněmovnách vždy podle jmen.
Výklad
Stručně
Paragraf 21 zákona č. 56/1969 Sb. stanovuje, že hlasování ve Federálním shromáždění může být veřejné nebo tajné, přičemž veřejné hlasování se zpravidla provádí zdvižením ruky, a pro hlasování o nedůvěře vládě je vždy předepsáno hlasování podle jmen.
Co to znamená v praxi
Sněmovna se může usnést na jiném způsobu veřejného hlasování, než je zdvižení ruky.
Tajné hlasování je možné na návrh předsednictva Federálního shromáždění, předsednictva sněmovny, poslance nebo skupiny poslanců.
Hlasování o nedůvěře vládě nebo jejímu členu se vždy provádí podle jmen, a to v obou sněmovnách.
Na co si dát pozor
Zákon rozlišuje mezi veřejným, tajným a jmenným hlasováním, přičemž jmenné hlasování je specifickým typem veřejného hlasování pro citlivé otázky.
Možnost tajného hlasování závisí na návrhu a následném usnesení sněmovny.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.