Stručně: Paragraf 27 zákona o účetnictví stanovuje, které složky majetku a závazků se oceňují reálnou hodnotou a jak se tato reálná hodnota zjišťuje.
§ 27
(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují
a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,
b) deriváty,
c) technické rezervy, jejichž výše se vypočítává s použitím metod jejich výpočtu podle § 4 odst. 8 u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,
d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,
e) ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,
f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,
g) povinnosti vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,
h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.
(2) Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.
(3) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije
a) tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,
c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
d) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).
(4) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.
(5) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.
(6) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.
(7) Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí pro
a) obchodníky s cennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papíry,
b) platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí, instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz,
c) investiční společnosti a fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a
d) fondy podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.
Výklad
Stručně
Paragraf 27 zákona o účetnictví stanovuje, které složky majetku a závazků se oceňují reálnou hodnotou a jak se tato reálná hodnota zjišťuje.
Co to znamená v praxi
Účetní jednotky musí u vybraných položek (např. cenné papíry určené k obchodování, deriváty) použít k ocenění reálnou hodnotu, nikoli pořizovací cenu.
Reálná hodnota se primárně zjišťuje jako tržní hodnota, tedy hodnota vyhlášená na regulovaném trhu.
Pokud tržní hodnota není dostupná, lze použít oceňovací modely, kvalifikovaný odhad znalce nebo ocenění podle zvláštních právních předpisů.
Ocenění reálnou hodnotou se provádí k okamžiku sestavení účetní závěrky, ale může se provádět i častěji.
Na co si dát pozor
Je důležité správně identifikovat, které cenné papíry spadají pod povinnost ocenění reálnou hodnotou (např. cenné papíry držené do splatnosti se reálnou hodnotou neoceňují).
Při použití oceňovacích modelů nebo odhadů je nutné zajistit, aby tyto metody poskytovaly přijatelný odhad tržní hodnoty.
Tržní hodnota se musí vztahovat k okamžiku ocenění a být co nejblíže tomuto okamžiku.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.