§ 2 Zákon, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci

§ 2 (1) Za nezaopatřené se považují manželské, nemanželské, nevlastní a osvojené děti do 18 let. (2) Za nezaopatřené se považují i děti (odstavec 1) starší 18 let, a) pokud dítě se připravuje vědecky nebo odborně pro své budoucí povolání (jako studující na řádném učilišti, učeň, praktikant nebo pod.), v tomto případě nejdéle do 24. roku věku, b) pokud dítě pro duševní nebo tělesnou vadu je nezpůsobilé k výdělku, a vlastní příjem dítěte nepřevyšuje částku 1800 Kčs v kalendářním čtvrtletí. (3) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati též děti starší 18 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Bližší určí směrnice, které vydá představenstvo Fondu (§ 12). Směrnice schvaluje ministr sociální péče. (4) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro přiznání přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření. (5) Pokud dítě nežije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a pokud zaměstnanec přispívá na jeho výživu částkou menší než 1800 Kčs v kalendářním čtvrtletí, vyplácí se rodinný přídavek přímo osobě, která má dítě v přímém zaopatření. 4. § 3 zní: