§ 5 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o znárodnění ve stavebnictví

§ 5 (1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek do několika národních podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do kterých závazků vstoupí jednotlivé národní podniky. (2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí, které závazky znárodněného podniku přecházejí se svěřením majetku znárodněného podniku do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to dnem převzetí majetku. (3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně příslušným ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících k znárodněnému majetku, který byl podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo přenechán jiné právnické osobě. (4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má majetek tohoto podniku nebo jeho část přejít po dni počátku účinnosti tohoto zákona na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka; takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního podniku nebo svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž bylo učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle § 3, ani se nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí vyhláškou v úředním listě. (5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných. Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných v odstavci 2, nebo které přecházejí podle odstavce 3. (6) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4 odst. 3 a odst. 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku znárodněného podniku, vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmínek, které upraví vláda nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod takových závazků, bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným právnickým osobám. (7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku, nevyplývá nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani když dojde k úpravě závazků podle § 6.“ 7. § 6 odst. 1 zní: „(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o orgánu, o komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán.“ 8. § 6 odst. 3 písm. a) zní: „a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly znárodněním;“ 9. § 6 odst. 3 písm. c) zní: „c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;“ 10. § 6 odst. 4 zní: „(4) Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim náležejícího nebudou uspokojeny.“ 11. § 6 odst. 5 se zrušuje. 12. § 7 odst. 1 a 2 znějí: