§ 2 Zákon o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení

§ 2 (1) Provozovatel se zprostí odpovědnosti toliko tehdy, prokáže-li a) při škodě způsobené úrazem, že škoda byla způsobena výhradně 1. neodvratitelnou událostí, která neměla původ v provozu, nebo 2. porušením předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se strany poškozeného zaměstnance, ač s nimi byl řádně seznámen, nebo tím, že tento zaměstnanec zanedbal důležitou povinnost svého povolání, anebo 3. neodvratitelným jednáním osoby třetí; b) při škodě způsobené nemocí z povolání, že s jeho strany i se strany osob, kterých užil v provozu, byly dodrženy povinnosti plynoucí z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. (2) Neodvratitelnost události nebo jednání osoby třetí záleží v tom, že událost nebo jednání nemohly být zamezeny péčí podle poměrů potřebnou. (3) Za třetí osobu se nepovažuje osoba užitá v provozu.