§ 104i Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – Zástavní právo
Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení · 582/1991 Sb. · § 104i · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 104i zákona č. 582/1991 Sb. umožňuje územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ) zřídit zástavní právo k majetku dlužníka, který neplatí pojistné, penále nebo pokuty, a to za účelem zajištění těchto vykonatelných pohledávek.
§ 104i Zástavní právo
(1) Územní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy územní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
(3) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen územní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům územní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může územní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4) Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6) Územní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým územní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí územní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.
HLAVA PÁTÁ
Výklad
Stručně
Paragraf 104i zákona č. 582/1991 Sb. umožňuje územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ) zřídit zástavní právo k majetku dlužníka, který neplatí pojistné, penále nebo pokuty, a to za účelem zajištění těchto vykonatelných pohledávek.
Co to znamená v praxi
ÚSSZ může zajistit své pohledávky (dluhy na pojistném, penále, pokutách) tím, že zřídí zástavní právo na majetek dlužníka, což znamená, že dlužník nemůže s tímto majetkem volně nakládat a ÚSSZ má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje tohoto majetku.
Řízení o zřízení zástavního práva probíhá podle správního řádu, ale s několika výjimkami: dlužník není předem informován o zahájení řízení, řízení je zahájeno z moci úřední a odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
ÚSSZ má právo vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví majetku a její pověření zaměstnanci mohou vstupovat do provozních objektů a jiných prostor dlužníka za účelem zjištění předmětu zástavy.
Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o jeho zřízení dlužníkovi, nebo v případě nemovitostí a věcí evidovaných ve veřejných registrech dnem doručení rozhodnutí příslušnému úřadu či tomu, kdo vede registr.
Na co si dát pozor
Dlužník je povinen na vyžádání poskytnout ÚSSZ doklady o vlastnictví a umožnit vstup do svých prostor, jinak mu hrozí pořádková pokuta až do výše 20 000 Kč.
ÚSSZ může zřídit zástavní právo i k majetku jiné osoby než dlužníka, pokud s tím tato osoba písemně souhlasí a její podpis je úředně ověřen.
Odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek, což znamená, že zástavní právo vzniká i přes podané odvolání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.