§ 9 Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – Ministerstva obrany a vnitra
Zákon České národní rady o organizaci a provádění sociálního zabezpečení · 582/1991 Sb. · § 9 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 9 zákona č. 582/1991 Sb. stanovuje, že důchodové pojištění vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů provádějí, řídí a kontrolují ministerstva obrany a vnitra, která také rozhodují o dávkách důchodového pojištění a provádějí jejich výplatu za specifických podmínek.
§ 9 Ministerstva obrany a vnitra
(1) Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen „vojáci z povolání“), ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Celní správy České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, ministerstvo vnitra.
(2) Orgány ministerstva obrany a Ministerstva vnitra rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání a příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b) (dále jen „příslušník ozbrojených sil“) a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a provádějí jejich výplatu, jestliže
a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,
4. příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod,
5. občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských službách podle zvláštního právního předpisu,32b)
6. osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci,
7. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a) nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 6.
(3) Ministři obrany a vnitra mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany a vnitra.
(5) Ministři obrany a vnitra mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra vyrozumívají Institut posuzování zdravotního stavu o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.
Výklad
Stručně
Paragraf 9 zákona č. 582/1991 Sb. stanovuje, že důchodové pojištění vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů provádějí, řídí a kontrolují ministerstva obrany a vnitra, která také rozhodují o dávkách důchodového pojištění a provádějí jejich výplatu za specifických podmínek.
Co to znamená v praxi
Ministerstvo obrany se stará o důchodové pojištění vojáků z povolání, zatímco Ministerstvo vnitra má na starosti příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Celní správy, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a osoby s poskytovanou zvláštní ochranou.
Tato ministerstva nejenže spravují důchodové pojištění, ale také rozhodují o nárocích na důchodové dávky a zajišťují jejich výplatu pro uvedené skupiny osob, pokud splní zákonem stanovené podmínky (např. délka služby, vznik invalidity, nárok na starobní důchod).
Mezi specifické podmínky pro rozhodování a výplatu dávek ministerstvy patří například služba po dobu alespoň 20 let, splnění podmínek nároku na starobní nebo invalidní důchod v době služby nebo krátce po jejím skončení, pobírání výsluhového příspěvku nebo nárok na vdovský, vdovecký či sirotčí důchod.
Ministři obrany a vnitra mají pravomoc odstraňovat tvrdosti, které by mohly vzniknout při provádění sociálního zabezpečení v jejich působnosti.
Na co si dát pozor
Rozhodování o důchodových dávkách a jejich výplata pro vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů nepodléhá standardním orgánům sociálního zabezpečení, ale přímo příslušným ministerstvům.
Nárok na důchodové dávky spravované ministerstvy je vázán na splnění konkrétních podmínek, které jsou v paragrafu detailně vyjmenovány.
Možnost odstranění tvrdostí ministry je diskreční pravomocí, která může být využita v individuálních případech.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.