Stručně: Paragraf 7b ZDP definuje daňovou evidenci jako soubor záznamů o příjmech, výdajích, majetku a dluzích, které slouží k určení základu daně a daně z příjmů.
§ 7b Daňová evidence
(1) Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a dluzích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Pro ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,31) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku1a) ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně. Dluhy se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26), bez stavby na něm zřízené. Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené uživatelem. V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,1a) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23).
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neuplynula lhůta pro stanovení daně.
Výklad
Stručně
Paragraf 7b ZDP definuje daňovou evidenci jako soubor záznamů o příjmech, výdajích, majetku a dluzích, které slouží k určení základu daně a daně z příjmů.
Co to znamená v praxi
Podnikatelé, kteří nevedou účetnictví, musí vést daňovou evidenci, aby správně vypočítali svůj základ daně.
Evidence musí obsahovat podrobné údaje o všech příjmech a výdajích, aby bylo možné zjistit základ daně.
Součástí evidence je také záznam o veškerém majetku a dluzích poplatníka.
Poplatník musí na konci zdaňovacího období provést inventuru zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a případné rozdíly promítnout do základu daně.
Na co si dát pozor
Pro ocenění některých složek majetku a dluhů se používají specifická pravidla uvedená v odstavci 3, která se mohou lišit od obecných účetních předpisů.
Daňovou evidenci je nutné uschovávat po celou dobu, po kterou může správce daně vyměřit daň, tedy po dobu lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.