§ 19a Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty – Uplatnění odpočtu daně
Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty · 588/1992 Sb. · § 19a · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 19a zákona o dani z přidané hodnoty upravuje, kdy má plátce daně nárok na plný odpočet daně z přijatých plnění, kdy naopak nárok na odpočet nemá a kdy je povinen odpočet daně krátit.
§ 19a Uplatnění odpočtu daně
(1) Nárok na odpočet daně v plné výši má plátce u přijatých zdanitelných plnění uskutečněných jiným plátcem, která použije k uskutečnění zdanitelných plnění podléhajících dani na výstupu, zdanitelných plnění osvobozených od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 45b, 46 a 47, zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Nárok na odpočet daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení příjmů nebo výnosů za svá uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2.
(3) Plátce je povinen zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu způsobem uvedeným v § 20
a) u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení obratu za jím uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstavci 1, tak i k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2,
b) u přijatých zdanitelných plnění, u nichž není zřejmé, zda je použije k dosažení obratu za svá uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstavci 1 nebo k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2.
Výklad
Stručně
Paragraf 19a zákona o dani z přidané hodnoty upravuje, kdy má plátce daně nárok na plný odpočet daně z přijatých plnění, kdy naopak nárok na odpočet nemá a kdy je povinen odpočet daně krátit.
Co to znamená v praxi
Plátce má nárok na plný odpočet daně, pokud přijatá plnění použije pro svou ekonomickou činnost, která podléhá dani na výstupu, nebo pro vybraná osvobozená plnění.
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých plnění, která použije pro plnění osvobozená od daně podle § 25 (s výjimkou § 20 odst. 2).
Pokud plátce použije přijatá plnění jak pro plnění s nárokem na odpočet, tak pro plnění bez nároku na odpočet, musí odpočet daně krátit podle pravidel uvedených v § 20.
Krácení odpočtu daně se uplatní i v případě, kdy není jednoznačné, k jakému typu plnění (s nárokem na odpočet nebo bez něj) budou přijatá plnění použita.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.