§ 14 Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 14 (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. e) bodě 1 z měsíčního vyměřovacího základu. Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 55 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (3) Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro a) první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %, b) druhé pásmo paušálního režimu 28 050 Kč a c) třetí pásmo paušálního režimu 42 900 Kč. (4) Na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné příslušná územní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které v kalendářním roce předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém bylo podáno oznámení o snížení, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Takto snížený měsíční vyměřovací základ nesmí být nižší než vyměřovací základ stanovený podle odstavce 5. Nedošlo-li k poklesu příjmů, příslušná územní správa sociálního zabezpečení bezodkladně po obdržení oznámení zašle osobě samostatně výdělečně činné sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze z tohoto důvodu přihlédnout. (5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy. (6) Za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2 a 4 platí do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. (7) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit zálohy na pojistné v období podle odstavce 4, oznámila-li příslušné územní správě sociálního zabezpečení, že v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by jí v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. Nedošlo-li k poklesu příjmů, postupuje se podle odstavce 4. (8) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. (9) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nebyla osobou samostatně výdělečně činnou. Věta první se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu. (10) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5. (11) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (12) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období. (13) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.