§ 12 Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty – Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty · 596/1992 Sb. · § 12 · Daňové a finanční právo
§ 12 Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah (1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití. (2) Daňový doklad musí obsahovat: a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, c) pořadové číslo dokladu, d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění, e) datum vystavení dokladu, f) výši ceny bez daně, g) sazbu daně, h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru. (3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně. (4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. (5) Doklad o použití musí obsahovat: a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) název (jméno) a sídlo (bydliště) osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití, c) pořadové číslo dokladu, d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění, e) datum vystavení dokladu, f) výši ceny bez daně, g) sazbu daně, h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru. (6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila. (7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení.“. 12. Poznámka č. 7 se vypouští. 13. § 13 odst. 4 zní: „(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále; a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru, b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.“. 14. § 14 odst. 6 včetně poznámky pod čarou zní: „(6) Základem daně při koupi najaté věci je vstupní cena10a) předmětu bez daně. 10a) § 29 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.“. 15. V § 14 se připojují nové odstavce 9, 10 a 11, které znějí: „(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základem daně je nula. (10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základem daně je nula. (11) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základem daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.“. 16. V § 15 odst. 1 se v písmenu b) tečka nahrazuje čárkou a připojuje písmeno c), které zní: „c) při použití chybné sazby daně za zdanitelné plnění.“. 17. V § 15 odst. 2 se slovo „nového“ nahrazuje slovem „původního“. 18. V § 15 odst. 3 se slova „ty osoby, které byly“ nahrazují slovy „plátce, kteří byli“. 19. V § 16 odst. 4 se za slova „stavebních objektů“ vkládají slova „a stavebních prací“. 20. V § 16 odst. 6 se za slovo „zboží“ vkládají slova „ popřípadě služeb“ a slovo „kterému“ se nahrazuje slovem „kterým“. 21. § 17 odst. 2 zní: „(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné výše sazby. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.“. 22. V § 17 odst. 5 se slovo „sazbou“ nahrazuje slovy „výší sazby“ a slovo „sazby“ slovy „výše sazby“. 23. V § 17 se vypouštějí odstavce 6 a 7. 24. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.