§ 62 Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) – Slib
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · § 62 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 62 zákona č. 6/2002 Sb. stanoví znění slibu, který skládají soudci a přísedící po svém jmenování či zvolení do funkce, a upravuje pravidla pro jeho složení a důsledky jeho odmítnutí.
§ 62 Slib
(1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“.
(2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.
(3) Slib skládají
a) soudci do rukou prezidenta republiky,
b) přísedící do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni.
(4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen.
Oddíl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 62 zákona č. 6/2002 Sb. stanoví znění slibu, který skládají soudci a přísedící po svém jmenování či zvolení do funkce, a upravuje pravidla pro jeho složení a důsledky jeho odmítnutí.
Co to znamená v praxi
Soudci a přísedící se tímto slibem zavazují k dodržování právního řádu České republiky a k nezávislému, nestrannému a spravedlivému rozhodování.
Soudci skládají slib prezidentovi republiky, zatímco přísedící předsedovi soudu, k němuž byli zvoleni.
Pokud je přísedící zvolen opakovaně, nemusí slib skládat znovu.
Odmítnutí slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že daná osoba není považována za jmenovaného soudce nebo zvoleného přísedícího.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.