§ 9 Vyhláška o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů – Účinnost
Vyhláška o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů · 6/2020 Sb. · § 9 · Ostatní právní předpisy
§ 9 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Toman, CSc., v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 6/2020 Sb.
1. Značka pro označování dřevěného obalového materiálu obsahuje:
a) Symbol IPPC - provedení symbolu odpovídá vzoru uvedenému níže a je umístěn nalevo od ostatních součástí značky.
b) Kód země - dvoupísmenný mezinárodní kód země (ve vzoru uveden jako CZ), ve které jsou oprávnění provozovatelé používající zařízení k ošetřování nebo provozovatelé oprávnění k označování ošetřeného dřevěného obalového materiálu zaregistrováni. Oprávnění provozovatelé v České republice používají mezinárodní kód „CZ“. Kód země je oddělen pomlčkou od kódu osoby.
c) Číselný kód oprávněného provozovatele (ve vzoru uveden jako 0000) používajícího zařízení k ošetřování nebo oprávněného k označování. Tento číselný kód přiděluje Ústav oprávněnému provozovateli. Číselný kód použije oprávněný provozovatel kompletní, tak jak mu byl přidělen.
d) Kód ošetření (podle zvolené metody, ve vzoru uveden jako YY), který se uvede po kombinaci kódů země a osoby. Uvádí se na samostatném řádku, nebo samostatně za pomlčkou, je-li uveden na stejném řádku jako ostatní uvedené kódy.
2. Značka má tvar ohraničeného obdélníku nebo čtverce a uvnitř ohraničení obsahuje vertikální linku oddělující symbol IPPC od dalších součástí a kódů značky. Velikost, použitý typ písma a pozice značky se mohou lišit, ale její rozměr musí být takový, aby byla viditelná.
3. Vzory mezinárodně uznávané značky
Při použití šablony mohou být přítomny malé mezery v ohraničující lince, ve vertikální lince a jinde mezi součástmi značky podle vzoru č. 4
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 6/2020 Sb.
Část A
1. Značka je umístěna z vnější strany dřevěného obalového materiálu a je provedena vypálením, vyražením, natištěním, nástřikem nebo nátěrem barvou.
2. Je-li dřevěný obalový materiál složen z různorodých součástí, výsledný složený celek se považuje za jediný komplet pro označení značkou. Na složeném kompletu dřevěného obalového materiálu vyrobeného z ošetřeného dřeva i zpracovaného dřevěného materiálu, který nevyžaduje ošetření, může být značka umístěna na částech zpracovaného dřevěného materiálu tak, aby bylo zajištěno umístění značky na viditelném místě a v dostatečné velikosti. Tento postup použití značky se využívá pouze u kompaktních celků dřevěného obalového materiálu.
Část B
Použití značky na kusech pomocného dřeva se provede tak, aby jedna celá značka byla umístěna na každém komponentu tohoto dřeva po jeho nařezání na konečnou délku.
Část C
1. Opravovaný dřevěný obalový materiál může být označen nejvýše třemi značkami různých oprávněných provozovatelů.
2. Pokud je k opravě použit ošetřený dřevěný obalový materiál, každá přidaná nebo vyměněná součást se označí samostatně.
3. Pokud je při znovuzpracování dřevěných obalových materiálů použit neošetřený dřevěný obalový materiál, jakékoliv předchozí značky se z něj odstraní. Takový dřevěný obalový materiál se podrobí ošetření a označí.
4. V případě, že vyměněné součásti neodpovídají požadavkům na ošetření dřevěného obalového materiálu nebo je obtížné zjistit původ dřevěného obalového materiálu nebo jeho součástí, celý dřevěný obalový materiál se znovu ošetří, jeho předchozí značky odstraní (např. zatřením barvou nebo vybroušením) a dřevěný obalový materiál se označí novou značkou.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 6/2020 Sb.
Část A
1. Zařízení k ošetřování musí být konstrukčně i funkčně způsobilé k provedení ošetření včetně izolace podlahy a zabezpečení dostatečné a rovnoměrné cirkulace vzduchu v okolí a přes ošetřovaný dřevěný obalový materiál. Ventilátory se používají pro cirkulaci vzduchu v průběhu ošetření a průtok vzduchu z ventilátorů musí být dostatečný k zabezpečení dosažení teploty v nejsilnější části ošetřovaného dřeva na stanovené výši a po požadovanou dobu.
2. Zařízení k ošetřování musí být vybaveno snímači k měření teploty ve středu nejsilnější části dřeva. Vybavení komory těmito snímači s možností záznamu naměřených údajů odpovídají doporučení Mezinárodního standardu pro fytosanitární opatření č. 15 zavádějící pravidla pro dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu (ISPM 15). Pro tepelné ošetření, při němž se sleduje teplota ve středu nejsilnější části dřeva, musí být alespoň dva snímače vhodné k umístění do předvrtaného otvoru ve dřevě. Pro tepelné ošetření, při němž se sleduje teplota a vlhkost vzduchu v komoře se k měření použijí alespoň dva snímače ke sledování teploty vzduchu v komoře zařízení. V případě, že postup ošetřování je založen na monitorování teploty vzduchu v komoře a používá se pro ošetření různých druhů dřeva, tak tento postup musí brát v úvahu druhy, obsah vlhkosti a tloušťku ošetřovaného dřeva.
Přístroj může být buďto součástí řídící jednotky zařízení k ošetřování, nebo jako doplňková výbava zařízení k ošetřování použitá k uvedenému účelu.
3. Pokud je zařízení k ošetřování využíváno k vysoušení řeziva a toto vysoušení je řízeno řídící jednotkou s odpovídajícím programem pro sušení řeziva, je toto řezivo možné považovat za tepelně ošetřené pouze v případě, kdy bylo v průběhu sušení dosaženo požadovaných hodnot teploty a času pro tepelné ošetření podle § 4 této vyhlášky. Pokud je zařízení pro ošetřování vybaveno sadou vlhkostních čidel, pomocí kterých lze odvozovat dosaženou teplotu, musí být takové zařízení vybaveno zvlášť teplotními snímači pro měření teploty vzduchu.
4. Zařízení k ošetřování musí být vybaveno přístrojem pro zaznamenávání, ukládání a uchovávání dat, která prokazují splnění požadavků na dosažení minimální teploty a doby. Snímače teploty se vkládají nejméně 30 cm od konce dřeva a pronikají do středu dřeva. U kratších desek nebo blocích palet, se snímače teploty umístí do dřeva s největším rozměrem, a to takovým způsobem, aby se měřila teplota v nejsilnější části dřeva. Všechny otvory vyvrtané do dřeva pro umístění snímačů teploty se utěsní vhodným materiálem k zabránění chybovosti měření prouděním nebo vodivostí.
5. Pokud je proudění vzduchu v komoře běžně v průběhu ošetření měněno, může být nezbytné použití většího počtu teplotních snímačů pro zohlednění případné změny nejchladnějšího místa.
6. Teplotní snímače a zařízení pro zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let.
7. Teplotní snímače k měření teploty dřeva se umisťují do nejchladnějšího místa komory zařízení k ošetřování nebo v co největší blízkosti tohoto místa. Snímač se po umístění do dřeva vhodným způsobem utěsní.
8. Záznam minimální požadované doby ošetřování je zahájen od okamžiku, kdy je na záznamových zařízeních dosažena hodnota 56 °C. Během této doby nesmí teplota klesnout pod stanovenou hodnotu.
9. V případě, kdy je zařízení k ošetřování vybaveno více teplotními snímači, je měření při ošetření zahájeno v okamžiku, kdy teplota na všech snímačích dosáhne 56 °C.
10. Provozovatel musí mít zřízen systém identifikace ošetřeného dřevěného obalového materiálu, ze kterého je možné zpětně vysledovat druh, množství a datum. Tento systém přesně popíše v technologickém postupu.
11. Nejchladnější místo v komoře je identifikováno pro každý náklad v komoře zařízení a teplotní snímače se umisťují do tohoto místa; buďto do dřeva nebo do komory.
Část B
1. Pro měření teploty se používají nejméně dva teplotní snímače.
2. Odpočet času je zahájen, jakmile je na všech snímačích dosažena teplota 60 °C.
3. V případě ošetřování dřeva silnějšího než 5 cm tloušťky je pro mikrovlnné ošetření na frekvenci 2,45 GHz vyžadována protisměrná nebo vícesměrná aplikace mikrovlnného záření pro zajištění rovnoměrného ošetření dřeva.
4. Bez ohledu na to, zda je mikrovlnný ohřev vykonáván jako dávkový nebo kontinuální proces, ošetření se monitoruje ve dřevě snímači, které jsou umístěny v místě, kde je pravděpodobné, že teplota bude nejnižší, aby bylo zajištěno dosažení požadované teploty.
5. Teplotní snímače a zařízení na zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let.
6. Provozovatel před ošetřením ověří, že teplota dřeva dosáhne nebo překročí 60 °C po dobu 1 minuty nepřetržitě v celém profilu dřeva, včetně jeho povrchu.
7. Provozovatel musí mít zřízen systém identifikace ošetřeného dřevěného obalového materiálu, ze kterého je možné zpětně vysledovat druh, množství a datum ošetření. Provozovatel tento systém přesně popíše v technologickém postupu.
Část C
1. Ventilátory se používají tak, aby během fáze distribuce plynu při ošetření byla zajištěna rovnoměrná koncentrace účinné látky v celém objemu komory, nejlépe během 1 hodiny.
2. Prostor ošetření musí být dobře utěsněný a co nejvíce plynotěsný. Pokud je ošetření prováděno pod plachtami, tyto musí být vyrobené z plynotěsného materiálu a řádně utěsněné ve spojích a na úrovni podlahy. Podlaha prostoru pro ošetření musí být pro sulfurylfluorid nepropustná nebo musí být pokryta plynotěsnými plachtami.
3. K zajištění přiměřené cirkulace a penetrace sulfurylfluoridu u naskladněného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu jsou proklady v minimální vzdálenosti 20 cm od sebe.
4. Teplotní snímače a senzory na měření koncentrace plynu a na zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let. Přístroje používané pro měření koncentrace sulfurylfluoridu mohou být ovlivněny nadmořskou výškou, vodní párou, oxidem uhličitým nebo teplotou, proto se při kalibraci zohlední konkrétní podmínky místa.
5. Koncentrace sulfurylufluoridu ve vzdušném prostoru se měří vždy na nejvzdálenějším místě od místa distribuce plynu tak, aby bylo zjištěno, že bylo dosaženo rovnoměrného rozložení plynu. Do ošetření nelze započítat dobu, po kterou není dosaženo rovnoměrného rozložení plynu.
6. Monitoring koncentrace plynu při ošetřování sulfurylfluoridem se provádí minimálně po 2, 4, 24 a případně 48 hodinách od začátku ošetření.
7. Pro výpočet dávkování sulfurylfluoridu se provede kompenzace pro jakoukoliv směs plynů tak, aby bylo zajištěno, že celkové čisté množství aplikovaného sulfurylfluoridu odpovídá stanoveným požadavkům.
8. Naměřená teplota produktu a okolního vzduchu nesmí být nižší než 20 °C po celou dobu ošetřování dřevěného obalového materiálu.
9. Dřevěný obalový materiál nesmí být zabalený nebo pokrytý materiálem nepropustným pro sulfurylfluorid.
10. Prostor ošetření nesmí být naplněn na více jak 80 % jeho objemu.
Teplota (°C)Minimální požadované CT (g.h/m3)Minimální konečná koncentrace (g/m3)t30 nebo vyšší pro 24 hodin14004120 nebo vyšší pro 48 hodin300029
t Pokud není dosaženo minimální konečné koncentrace po 24 nebo 48 hodinách od ukončení ošetření, odchylka koncentrace ~ 5 % je přípustná za předpokladu, že se na konci ošetření přidá další ošetření pro dosažení předepsaného CT.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 6/2020 Sb.
1. Znalosti o škodlivých organismech přenosných prostřednictvím dřevěného obalového materiálu regulovaných podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě.
2. Znalosti o způsobech ošetřování a označování dřevěného obalového materiálu.
3. Znalost právních předpisů a mezinárodních norem, které upravují ošetřování dřevěného obalového materiálu.
4. Znalosti o povinnostech oprávněných provozovatelů pro provádění ošetřování a označování dřevěného obalového materiálu.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.