§ 2 Zákon o správě dat, o řízeném přístupu k datům a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům) – Věcná působnost

§ 2 Věcná působnost (1) Tento zákon se vztahuje na data a provozní údaje vedené v informačních systémech veřejné správy. (2) Tento zákon se nevztahuje na data a provozní údaje vedené v informačních systémech veřejné správy obsahujících utajované informace. (3) Tento zákon se nevztahuje na data a provozní údaje vedené v informačních systémech veřejné správy spravovaných a) pro potřeby zajišťování obrany státu, b) pro potřeby zajišťování bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, c) pro potřeby krizového řízení nebo ochrany obyvatelstva, d) pro potřeby trestního řízení, s výjimkou dat evidenčních a statistických, e) pro potřeby výkonu dohledu nad finančním trhem nebo zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu, f) pro potřeby archivnictví podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, g) pro potřeby zpracování osobních údajů příslušníků bezpečnostních sborů a příslušníků ozbrojených sil, h) pro potřeby zařazení subjektu na sankční seznam podle předpisu Evropské unie nebo zápisu subjektu na vnitrostátní sankční seznam a jiných úkonů podle sankčního zákona, i) obcemi, kraji a dobrovolnými svazky obcí, nebo j) bezpečnostními sbory. (4) Tento zákon se nevztahuje na data a provozní údaje vedené v elektronických systémech spisové služby atestovaných podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu2), a to i v případě, změní-li se v průběhu platnosti atestu elektronický systém spisové služby nebo vykonává-li správce dat spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, u kterého byl atest po revizi atestu zneplatněn. Tento zákon se dále nevztahuje na data a provozní údaje vedené v elektronických systémech spisové služby, na které se nevztahuje požadavek provedení atestace. (5) Pokud je informační systém veřejné správy tvořen více funkčně oddělenými částmi, platí výluka podle odstavce 2 nebo 3 pouze pro části, které slouží pro potřeby vymezené v odstavci 2 nebo 3.