Stručně: Paragraf 10 zákona o námořní plavbě definuje, kdo je pro účely tohoto zákona považován za bezúhonného provozovatele námořního plavidla, a to na základě absence určitých pravomocných odsouzení za trestné činy.
§ 10 Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s námořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
Výklad
Stručně
Paragraf 10 zákona o námořní plavbě definuje, kdo je pro účely tohoto zákona považován za bezúhonného provozovatele námořního plavidla, a to na základě absence určitých pravomocných odsouzení za trestné činy.
Co to znamená v praxi
Provozovatel námořního plavidla nesmí být pravomocně odsouzen za trestný čin, který souvisí s námořní plavbou.
Provozovatel nesmí být pravomocně odsouzen za jakýkoli jiný úmyslný trestný čin, pokud se na něj již nehledí, jako by odsouzen nebyl (např. po zahlazení odsouzení).
Splnění podmínky bezúhonnosti je nezbytné pro zápis námořní jachty do námořního rejstříku, jak vyplývá z § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1.
Úřad si pro ověření bezúhonnosti vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů, jak uvádí § 10a.
Na co si dát pozor
Bezúhonnost se posuzuje ve vztahu k trestným činům souvisejícím s námořní plavbou a k úmyslným trestným činům obecně.
Důležité je, zda se na odsouzení již nehledí jako na neexistující, což může nastat například po zahlazení odsouzení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.