§ 198 Celní zákon

Celní zákon · 618/1992 Sb. · § 198 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 198 Celního zákona říká, že celní dluh vzniká, pokud se zboží ve svobodném celním pásmu nebo skladu spotřebuje či použije jinak, než povolují celní předpisy, nebo pokud se ztratí a ztráta není vysvětlena.
§ 198 (1) Celní dluh při dovozu zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká spotřebou nebo použitím ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy. Dojde-li ke ztrátě zboží a tato ztráta není celním orgánům náležitě vysvětlena a prokázána, považuje se ztracené zboží za zboží, které bylo spotřebováno nebo použito ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu. (2) Celní dluh vznikne v okamžiku, kdy je zboží spotřebováno nebo poprvé použito v rozporu s podmínkami stanovenými celními předpisy. (3) Dlužníkem je ten, kdo zboží spotřeboval nebo poprvé použil a každý, kdo se spotřeby nebo použití zúčastnil a byl si vědom nebo si měl být vědom, že je zboží spotřebováno nebo používáno v rozporu s podmínkami stanovenými celními předpisy. Považuje-li se ztracené zboží za zboží, které bylo spotřebováno nebo použito ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, a není možné postupovat podle předchozí věty, je osobou povinnou splnit celní dluh osoba, která je celním orgánům známa jako poslední držitel zboží.

Výklad

Stručně

Paragraf 198 Celního zákona říká, že celní dluh vzniká, pokud se zboží ve svobodném celním pásmu nebo skladu spotřebuje či použije jinak, než povolují celní předpisy, nebo pokud se ztratí a ztráta není vysvětlena.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.