Stručně: Paragraf 209 Celního zákona stanovuje, kdy vzniká celní dluh v případě dovozu zahraničního zboží, které je použito k výrobě zboží určeného pro vývoz do určitých států s preferenčním sazebním zacházením, a kdo je za tento dluh odpovědný.
§ 209 ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU
(1) Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a některými státy, že při dovozu do těchto států budou přiznány výhody preferenčního sazebního zacházení na zboží získané v režimu aktivního zušlechťovacího styku a které ve smyslu těchto smluv pochází z České a Slovenské Federativní Republiky, vzniká celní dluh při dovozu zahraničního zboží vloženého do předmětného zboží vydáním osvědčení, které je třeba k přiznání výhod preferenčního sazebního zacházení v těchto státech.
(2) Celní dluh vzniká okamžikem přijetí vývozního celního prohlášení vztahujícího se na předmětné zboží.
(3) Dlužníkem je deklarant.
(4) Částka dovozního cla odpovídající tomuto celnímu dluhu se stanoví za stejných podmínek, za kterých by byl stanoven celní dluh, kdyby celní orgány v okamžiku přijetí celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku přijaly celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do volného oběhu.
DÍL DRUHÝ
Výklad
Stručně
Paragraf 209 Celního zákona stanovuje, kdy vzniká celní dluh v případě dovozu zahraničního zboží, které je použito k výrobě zboží určeného pro vývoz do určitých států s preferenčním sazebním zacházením, a kdo je za tento dluh odpovědný.
Co to znamená v praxi
Celní dluh vzniká v okamžiku, kdy je vydáno osvědčení potřebné pro přiznání preferenčního sazebního zacházení při vývozu zboží do smluvních států.
Tento celní dluh se konkrétně váže na zahraniční zboží, které bylo použito v režimu aktivního zušlechťovacího styku a je obsaženo ve vyváženém zboží.
Okamžik vzniku celního dluhu je shodný s okamžikem přijetí vývozního celního prohlášení na toto zboží.
Osoba, která podává celní prohlášení (deklarant), je dlužníkem a je odpovědná za úhradu tohoto celního dluhu.
Na co si dát pozor
Výše dovozního cla se stanoví tak, jako by zahraniční zboží bylo propuštěno do volného oběhu v okamžiku přijetí celního prohlášení pro režim aktivního zušlechťovacího styku.
Tento specifický celní dluh vzniká pouze v případě, že existuje mezinárodní smlouva s danými státy, která umožňuje preferenční sazební zacházení.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.