Stručně: Paragraf 216 celního zákona stanoví, že ručitel se písemně zaváže splnit celní dluh společně s dlužníkem, přičemž ručitelem může být banka nebo jiná osoba s povolením celních orgánů, které mohou ručitele odmítnout, pokud mají pochybnosti o splnění dluhu.
§ 216
(1) Ručitel se v záruční listině písemným prohlášením zaváže, že společně a nerozdílně s dlužníkem splní zaručenou výši celního dluhu.
(2) Ručitelem může být pouze
a) banka,
b) jakákoliv osoba, na základě povolení celních orgánů.
(3) Celní orgány mohou odmítnout nebo nepovolí navrženého ručitele, jestliže mají důvodné podezření, že celní dluh nebude ve stanovené lhůtě splněn.
Výklad
Stručně
Paragraf 216 celního zákona stanoví, že ručitel se písemně zaváže splnit celní dluh společně s dlužníkem, přičemž ručitelem může být banka nebo jiná osoba s povolením celních orgánů, které mohou ručitele odmítnout, pokud mají pochybnosti o splnění dluhu.
Co to znamená v praxi
Pokud si dlužník zvolí zajištění celního dluhu zárukou (§ 214 písm. b)), musí najít ručitele, který se písemně zaváže k úhradě dluhu.
Ručitelem může být banka, nebo jiná osoba, která k tomu získá povolení od celních orgánů.
Celní orgány mají právo odmítnout navrženého ručitele, pokud se domnívají, že by celní dluh nemusel být včas uhrazen.
Na co si dát pozor
Celní orgány mají diskreci v tom, koho uznají za ručitele, a mohou odmítnout i navrženou banku, pokud mají důvodné pochybnosti.
Písemné prohlášení ručitele musí jasně vyjadřovat závazek splnit zaručenou výši celního dluhu společně a nerozdílně s dlužníkem.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.