Stručně: Paragraf 263 Celního zákona stanoví, že dlužník hradí náklady spojené s exekucí, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně, a specifikuje, jak se tyto náklady počítají a kdy vzniká povinnost je uhradit.
§ 263 Exekuční náklady
(1) Exekuční náklady hradí dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně.
(2) Náhrada exekučních nákladů záleží jednak v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhradě hotových výdajů celních orgánů.
(3) Náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení několika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou.
(4) Náhrada nákladů za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kčs.
(5) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.
(6) Dlužník je povinen k úhradě exekučních nákladů z výkonu zabavení podle odstavce 3 vždy, jakmile k výkonu exekuce pověřený pracovník celního úřadu nebo soudu oznámil dlužníku nebo jeho zástupci příčinu svého příchodu a sepsal úvodní větu zájemního protokolu nebo jakmile byl odeslán exekuční příkaz.
(7) U exekučních nákladů za výkon prodeje podle odstavce 4 je dlužník povinen k jejich úhradě vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní věta dražebního protokolu.
(8) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo.
(9) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník ve skutečné výši do 30 dnů ode dne, kdy mu jejich výše byla sdělena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku podle § 264.
(10) Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužníků nebo je uskutečňován společně a hotové výdaje se těchto případů týkají, rozvrhuje se jejich výše podle poměru jednotlivých nedoplatků.
(11) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se vymáhá současně s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí.
DÍL TŘETÍ
Výklad
Stručně
Paragraf 263 Celního zákona stanoví, že dlužník hradí náklady spojené s exekucí, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně, a specifikuje, jak se tyto náklady počítají a kdy vzniká povinnost je uhradit.
Co to znamená v praxi
Dlužník musí uhradit náklady za zabavení a prodej majetku v rámci exekuce, a to ve výši 2 % z vymáhaného nedoplatku, minimálně však 200 Kčs za každý úkon.
Kromě procentuální sazby hradí dlužník i skutečné hotové výdaje celních orgánů, a to i v případě, že k prodeji majetku nedojde.
Povinnost uhradit náklady za zabavení vzniká již v okamžiku, kdy pracovník celního úřadu nebo soudu oznámí dlužníkovi příčinu příchodu a začne sepisovat protokol, nebo když je odeslán exekuční příkaz.
Náklady na exekuci se vymáhají společně s původním nedoplatkem.
Na co si dát pozor
Náklady za zabavení se počítají pouze jednou, i když bylo zabavení provedeno více úkony nebo opakovaně pro tentýž nedoplatek.
Náhrada exekučních nákladů se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.
Proti výši hotových výdajů lze podat námitku podle § 264.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.