Stručně: Paragraf 39 zákona 62/1961 stanovuje znění slibu, který skládají soudci po svém zvolení, a určuje, komu je tento slib skládán v závislosti na typu soudu a pozici soudce.
§ 39 Slib
(1) Po svém zvolení skládají soudci tento slib: „Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že se budu řídit Ústavou i ostatními zákony a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím.“
(2) Slib skládají:
a) soudci okresních a krajských soudů do rukou předsedy příslušného národního výboru,
b) soudci Nejvyššího soudu a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Národního shromáždění,
c) ostatní soudci vojenských soudů do rukou náčelníků těchto soudů.
Výklad
Stručně
Paragraf 39 zákona 62/1961 stanovuje znění slibu, který skládají soudci po svém zvolení, a určuje, komu je tento slib skládán v závislosti na typu soudu a pozici soudce.
Co to znamená v praxi
Každý soudce, ať už okresního, krajského, Nejvyššího soudu nebo vojenského soudu, musel po svém zvolení složit předepsaný slib.
Slib obsahoval závazek věrnosti Československé socialistické republice a socialismu, dodržování Ústavy a zákonů a jejich výklad v souladu se socialistickým právním vědomím.
Pro různé kategorie soudců byly stanoveny odlišné orgány nebo osoby, před nimiž se slib skládal (např. předseda národního výboru, předseda Národního shromáždění, náčelníci soudů).
Složení slibu bylo povinným krokem po zvolení soudce, bez kterého by pravděpodobně nemohl vykonávat svou funkci.
Na co si dát pozor
Znění slibu odráží politický a ideologický kontext doby, ve které byl zákon přijat (socialistické zřízení Československa).
Pojem „socialistické právní vědomí“ byl klíčový pro výklad a aplikaci právních předpisů v daném období.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.