§ 13 Zákon o úpravě právních poměrů některých veřejných zaměstnanců a příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, kteří zůstali v době nesvobody na území Československé republiky obsazeném cizí mocí – Všeobecná ustanovení.

§ 13 Všeobecná ustanovení. (1) Veřejnými československými zaměstnavateli podle tohoto zákona se rozumějí a) stát, b) svazky lidové správy (bývalé územní samosprávy) a jiné korporace veřejného práva a nadace, c) ústavy, podniky, fondy a zařízení, náležející subjektům uvedeným pod písm. a) a b) nebo jimi spravované. (2) Tento zákon se vztahuje i na osoby, jejichž služební a platový poměr byl v roce 1938 upraven podle učitelského zákona a na profesory diecesních učilišť theologických (§ 211 platového zákona); na duchovní kongruálních církví se vztahuje obdobně potud, že na místě účinků uvedených v § 1, odst. 1 a 2 nastává u nich zánik nároku na doplněk kongruy. Pro obnovení tohoto nároku platí obdobně ustanovení § 3, odst. 1 a 2. (3) Nedotčen zůstává zákon ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, a ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.