§ 22a Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.

§ 22a (1) Soud na návrh osoby uvedené v § 5 odst. 1 a 2 rozhodne, že rehabilitace se vztahuje i na čin v § 2 odst. 1 neuvedený, za který byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest ve spojení s činem, na který se rehabilitace podle § 2 odst. 1 vztahuje, nejde-li o skutek uvedený v § 3 odst. 1 písm. b), c) a d) s výjimkou případů krajní nouze nebo nutné obrany a a) tento čin přímo souvisí s činem podléhajícím rehabilitaci, nebo b) byl spáchán na obranu vlastního života nebo svobody při činnosti podléhající rehabilitaci podle § 2 odst. 1, za předpokladu, že k odsouzení došlo z důvodu uvedeného v § 1. V tomto případě soud odsuzující rozsudek zruší a trestní stíhání zastaví i ohledně tohoto trestného činu; jinak návrh zamítne. Ustanovení § 5 odst. 3 se použije obdobně. (2) Pro podání stížnosti nebo námitek proti rozhodnutí podle odstavce 1 se ustanovení § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 a 2 použijí obdobně.