§ 110 Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o novém církevním zřízení Českobratrské církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty o novém církevním zřízení Českobratrské církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. · 64/1922 Sb. · § 110 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 110 vyhlášky 64/1922 stanovuje, že církevní orgány mají zajistit výuku evangelického náboženství pro žáky Českobratrské církve evangelické na veřejných školách, určuje pravidla pro jmenování učitelů náboženství a stanovuje, kdo vykonává dozor nad touto výukou.
§ 110
Církevním orgánům náleží o to pečovati, aby se českobratrským žákům evangelickým na veřejných školách dostávalo vyučování náboženství.
Pokud je na těchto školách vyučování náboženství povinně nebo nepovinně zavedeno, přísluší konseniorovi, aby se schválením státních úřadů školních učinil potřebné opatření k vyučování tomu, po případě i spojením několika žákovských oddělení v jedno aneb sloučením žáků z několika sousedních škol na jedno místo vyučování.
Za učitele náboženství může býti ustanoven jen ten, koho některý konsenior uznal za způsobilého k tomu, a na ústavech středních jen ti, kdož od synodního výboru dostali vysvědčení kandidátů bohosloví po první bohoslovecké zkoušce aneb zvláštní vysvědčení způsobilosti k tomuto vyučování.
Způsobilost k náboženskému vyučování žáků obecných a občanských škol prokáže se zkouškou před konseniorem aneb jeho zástupcem; způsobilost k vyučování na střední škole, nemá-li uchazeč vysvědčení o vykonané zkoušce kandidátní, zkouškou před synodním výborem nebo komisí od něho ustanovenou.
Církevní dozor k vyučování náboženství má příslušný farář, na školách středních konsenior a vrchní dozor synodní výbor (senior).
Výklad
Stručně
Paragraf 110 vyhlášky 64/1922 stanovuje, že církevní orgány mají zajistit výuku evangelického náboženství pro žáky Českobratrské církve evangelické na veřejných školách, určuje pravidla pro jmenování učitelů náboženství a stanovuje, kdo vykonává dozor nad touto výukou.
Co to znamená v praxi
Církev (konkrétně konsenior se souhlasem státních školních úřadů) musí zajistit, aby se evangelickým žákům dostávalo výuky náboženství na veřejných školách, a to i spojením žáků z různých tříd nebo škol.
Učitelem náboženství může být pouze osoba, kterou konsenior uznal za způsobilou; pro střední školy jsou navíc vyžadována specifická vysvědčení od synodního výboru.
Způsobilost k výuce náboženství se prokazuje zkouškou před konseniorem (pro obecné a občanské školy) nebo před synodním výborem (pro střední školy, pokud uchazeč nemá požadované vysvědčení).
Dozor nad výukou náboženství vykonává příslušný farář, na středních školách konsenior a vrchní dozor má synodní výbor.
Na co si dát pozor
Zajištění výuky náboženství vyžaduje součinnost církevních orgánů se státními školními úřady.
Pro různé typy škol (obecné/občanské vs. střední) platí odlišné požadavky na kvalifikaci a proces uznání způsobilosti učitele náboženství.
Existuje jasně definovaná hierarchie dozoru nad výukou náboženství, od faráře až po synodní výbor.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.