§ 130 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Vyšetření duševního stavu
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 130 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 130 zákona 64/1956 upravuje postup při vyšetřování duševního stavu obviněného v trestním řízení, stanovuje podmínky pro pozorování ve zdravotnickém zařízení a určuje lhůty pro vypracování posudku.
§ 130 Vyšetření duševního stavu
(1) Je-li třeba vyšetřit duševní stav obviněného, přiberou se k tomu vždy dva znalci z oboru psychiatrie.
(2) Nelze-li duševní stav vyšetřit jinak, může soud a v přípravném řízení prokurátor nařídit, aby osoba obviněná z trestného činu byla pozorována ve veřejném zdravotním ústavu, jejž určí předseda senátu nebo prokurátor, nebo je-li obviněný ve vazbě, též ve zvláštním pozorovacím oddělení vězeňského ústavu; v takovem případě musí obviněný mít obhájce (§ 35). Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(3) Pozorování duševního stavu nemá trvat déle než dva měsíce; do té doby je nutno podat posudek. Na odůvodněnou žádost znalců může soud a v přípravném řízení prokurátor tuto lhůtu prodloužit, nikoliv však více než o jeden měsíc. Proti prodloužení lhůty je přípustná stížnost.
(4) Zjistí-li znalci u obviněného příznaky nasvědčující jeho nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, vysloví se zároveň o tom, zda jeho pobyt na svobodě není nebezpečný.
(5) Ustanovení odstavce 2 se neužije, vede-li se trestní stíhání pouze pro přestupek.
Výklad
Stručně
Paragraf 130 zákona 64/1956 upravuje postup při vyšetřování duševního stavu obviněného v trestním řízení, stanovuje podmínky pro pozorování ve zdravotnickém zařízení a určuje lhůty pro vypracování posudku.
Co to znamená v praxi
Pokud je potřeba zjistit duševní stav obviněného, musí být vždy přibráni dva znalci z oboru psychiatrie.
V případě, že nelze duševní stav obviněného zjistit jinak, může soud nebo prokurátor nařídit jeho pozorování ve veřejném zdravotním ústavu nebo ve zvláštním oddělení vězeňského ústavu; v takovém případě musí mít obviněný obhájce. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat stížnost, která má odkladný účinek.
Pozorování duševního stavu nesmí trvat déle než dva měsíce, s možností prodloužení o jeden měsíc na odůvodněnou žádost znalců. Proti prodloužení lhůty je přípustná stížnost.
Pokud znalci zjistí příznaky nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, musí se vyjádřit i k tomu, zda pobyt obviněného na svobodě není nebezpečný.
Na co si dát pozor
Ustanovení o pozorování ve zdravotnickém zařízení se nepoužije, pokud je trestní stíhání vedeno pouze pro přestupek.
V případě nařízení pozorování musí mít obviněný obhájce.
Proti rozhodnutí o pozorování a proti prodloužení lhůty pro pozorování je možné podat stížnost.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.