§ 233 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Závěrečné řeči

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 233 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 233 zákona 64/1956 upravuje průběh závěrečných řečí u soudu, které následují po skončení dokazování, a stanoví pořadí, v jakém se jednotlivé strany mohou vyjádřit.
§ 233 Závěrečné řeči (1) Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy se nepřipouštějí, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem. (2) Prokurátor nejprve shrne a zhodnotí výsledky hlavního líčení a vyjádří se o nebezpečnosti činu pro společnost a možnostech nápravy obžalovaného. Může mluvit i k otázce trestu, nesmí však navrhovat určitou jeho výměru. (3) Po řeči prokurátora zdůvodní své návrhy poškozený, po případě jeho zmocněnec. (4) Na to udělí předseda senátu slovo obhájci a obžalovanému, a je-li nesvéprávný, též jeho zákonnému zástupci. Je-li obžalovaných více, stanoví pořadí jejich řečí. Po nich udělí slovo zúčastněné osobě a jejímu zmocněnci. (5) Ujal-li se po řeči obhájce nebo obžalovaného znovu slova prokurátor, mají obhájce a obžalovaný právo na to odpovědět. (6) Závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci.

Výklad

Stručně

Paragraf 233 zákona 64/1956 upravuje průběh závěrečných řečí u soudu, které následují po skončení dokazování, a stanoví pořadí, v jakém se jednotlivé strany mohou vyjádřit.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.