§ 242 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 242 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 242 zákona č. 64/1956 Sb. stanovuje pět konkrétních důvodů, pro které soud musí zprostit obžalovaného obžaloby, tedy prohlásit ho nevinným.
§ 242
Soud zprostí obžalovaného obžaloby,
a) nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, byl vůbec spáchán,
b) není-li tento skutek trestným činem ani přestupkem,
c) nebylo-li prokázáno, že tento skutek spáchal právě obžalovaný,
d) není-li obžalovaný pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
e) zanikla-li trestnost činu.
Výklad
Stručně
Paragraf 242 zákona č. 64/1956 Sb. stanovuje pět konkrétních důvodů, pro které soud musí zprostit obžalovaného obžaloby, tedy prohlásit ho nevinným.
Co to znamená v praxi
Pokud se neprokáže, že skutek, z něhož je obžalovaný obviněn, se vůbec stal, soud ho zprostí obžaloby.
Jestliže skutek, který obžalovaný spáchal, není podle zákona trestným činem ani přestupkem, soud ho rovněž zprostí obžaloby.
Pokud se nepodaří prokázat, že daný skutek spáchal právě obžalovaný, soud ho musí zprostit.
Jestliže obžalovaný není trestně odpovědný z důvodu nepříčetnosti (např. duševní poruchy), soud ho zprostí obžaloby.
Pokud trestnost činu zanikla (např. uplynutím promlčecí doby), soud obžalovaného zprostí.
Na co si dát pozor
Zproštění obžaloby znamená, že obžalovaný není uznán vinným a není mu uložen žádný trest.
Důvody pro zproštění jsou taxativně (vyčerpávajícím způsobem) uvedeny, soud nemůže zprostit obžaloby z jiných důvodů, než které jsou zde vyjmenovány.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.