§ 259 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 259 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 259 zákona 64/1956 stanoví, jakým způsobem se provádějí důkazy při neveřejném zasedání, upravuje závěrečné vyjádření prokurátora a určuje, že rozhodnutí soudu musí být vždy vyhlášeno.
§ 259
(1) Je-li třeba při neveřejném zasedání provést důkazy, děje se tak přečtením protokolů a jiných písemností.
(2) Před tím, než se soud odebere k závěrečné poradě, udělí předseda senátu prokurátoru, je-li přítomen, slovo ke konečnému vyjádření nebo návrhu.
(3) Rozhodnutí soudu se vždy vyhlásí.
Výklad
Stručně
Paragraf 259 zákona 64/1956 stanoví, jakým způsobem se provádějí důkazy při neveřejném zasedání, upravuje závěrečné vyjádření prokurátora a určuje, že rozhodnutí soudu musí být vždy vyhlášeno.
Co to znamená v praxi
Při neveřejném zasedání se důkazy provádějí čtením protokolů a jiných písemností, nikoli například výslechem svědků.
Pokud je přítomen prokurátor, má před závěrečnou poradou soudu právo na konečné vyjádření nebo návrh.
Soud je povinen své rozhodnutí učiněné na neveřejném zasedání vždy vyhlásit.
Na co si dát pozor
Způsob provádění důkazů je omezen pouze na písemnosti, což odráží povahu neveřejného zasedání.
Právo prokurátora na závěrečné vyjádření je podmíněno jeho přítomností.
Povinnost vyhlásit rozhodnutí soudu zajišťuje informovanost o výsledku neveřejného zasedání.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.