§ 282 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Společná ustanovení o rozhodování odvolacího soudu

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 282 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 282 zákona 64/1956 stanoví, za jakých podmínek může odvolací soud sám rozhodnout o věci po zrušení napadeného rozsudku a kdy musí věc vrátit k novému projednání soudu prvního stupně.
§ 282 Společná ustanovení o rozhodování odvolacího soudu (1) Odvolací soud může napadený rozsudek zrušit a sám hned ve věci rozsudkem rozhodnout jen tehdy, jestliže své rozhodnutí opírá a) o skutkový stav, který soud první stolice v napadeném rozsudku správně zjistil, nebo b) o skutkový stav, který zjistil sám na podkladě důkazů provedených v odvolacím líčení. (2) Odvolací soud však nemůže sám a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž ho soud první stolice obžaloby zprostil, b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým jej mohl uznat vinným soud první stolice (§ 239), c) uložit obžalovanému trest smrti, neuložil-li mu jej už soud první stolice. (3) Nerozhodne-li odvolací soud podle odstavce 1 anebo nemůže-li sám rozhodnout ve věci z některého z důvodů uvedených v odstavci 2, zruší napadený rozsudek a věc vrátí k novému projednání v první stolici.

Výklad

Stručně

Paragraf 282 zákona 64/1956 stanoví, za jakých podmínek může odvolací soud sám rozhodnout o věci po zrušení napadeného rozsudku a kdy musí věc vrátit k novému projednání soudu prvního stupně.

Co to znamená v praxi

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.