§ 368 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Nařízení výkonu náhradního trestu
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 368 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 368 zákona 64/1956 stanoví, že peněžitý trest nebo jeho zbytek lze vymáhat na zúčastněné osobě pouze tehdy, pokud exekuce proti odsouzenému nebyla úspěšná nebo pokud předseda senátu od vymáhání na odsouzeném upustil.
§ 368 Nařízení výkonu náhradního trestu
Na zúčastněné osobě smí být trest peněžitý nebo jeho zbytek vymáhán, jen pokud zůstala exekuce proti odsouzenému bez výsledku nebo jen pokud předseda senátu upustil od exekučního vymáhání. Jinak se na vymáhání trestu peněžitého na zúčastněné osobě přiměřeně užije ustanovení §§ 364 až 367.
Výklad
Stručně
Paragraf 368 zákona 64/1956 stanoví, že peněžitý trest nebo jeho zbytek lze vymáhat na zúčastněné osobě pouze tehdy, pokud exekuce proti odsouzenému nebyla úspěšná nebo pokud předseda senátu od vymáhání na odsouzeném upustil.
Co to znamená v praxi
Pokud byl odsouzenému uložen peněžitý trest, primárně se vymáhá na něm.
Teprve když se peněžitý trest nepodaří vymoci od odsouzeného (exekuce je bez výsledku) nebo soud od vymáhání na odsouzeném upustí, může být vymáhán na zúčastněné osobě.
Při vymáhání peněžitého trestu na zúčastněné osobě se obdobně použijí pravidla pro vymáhání na odsouzeném, která jsou uvedena v §§ 364 až 367.
Na co si dát pozor
Zúčastněná osoba není primárním dlužníkem peněžitého trestu, ale nastupuje až v případě neúspěchu vymáhání na odsouzeném.
Možnost vymáhání na zúčastněné osobě je podmíněna buď bezvýsledností exekuce proti odsouzenému, nebo upuštěním od exekučního vymáhání na odsouzeném.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.