Stručně: Paragraf 45 zákona č. 65/1965 Sb. stanovuje délku výpovědní doby, která je zpravidla dvouměsíční, a určuje, od kdy se tato doba počítá.
§ 45 Výpovědní doby
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce, pokud není dále stanoveno jinak. Při výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) činí výpovědní doba tři měsíce.
(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 47 odst. 2, § 48 odst. 2, § 49 písm. b), § 52 odst. 6 a § 70b odst. 1.
Výklad
Stručně
Paragraf 45 zákona č. 65/1965 Sb. stanovuje délku výpovědní doby, která je zpravidla dvouměsíční, a určuje, od kdy se tato doba počítá.
Co to znamená v praxi
Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, nikoliv doručením výpovědi.
Standardní délka výpovědní doby je dva měsíce pro obě strany (zaměstnavatele i zaměstnance).
Ve specifických případech, kdy zaměstnavatel dává výpověď z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele, nebo nadbytečnosti zaměstnance, je výpovědní doba tři měsíce.
Výpovědní doba se vždy počítá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce.
Na co si dát pozor
Délka výpovědní doby se může lišit v závislosti na důvodu výpovědi dané zaměstnavatelem.
Začátek výpovědní doby je pevně stanoven na první den následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což může ovlivnit skutečnou délku trvání pracovního poměru po doručení výpovědi.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.