Stručně: Paragraf 60a zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje podmínky a výši odstupného, na které má zaměstnanec nárok při rozvázání pracovního poměru z určitých důvodů, a upravuje způsob jeho výplaty.
§ 60a Odstupné
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné podle předchozí věty zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. To se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.
(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat, popřípadě ve vnitřním předpisu stanovit, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné za podmínek a ve výši násobku průměrného výdělku stanovených kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.
(3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.32)
(4) Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Výklad
Stručně
Paragraf 60a zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje podmínky a výši odstupného, na které má zaměstnanec nárok při rozvázání pracovního poměru z určitých důvodů, a upravuje způsob jeho výplaty.
Co to znamená v praxi
Nárok na odstupné: Zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, pokud mu zaměstnavatel dá výpověď z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) (např. rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance) nebo pokud se s ním na rozvázání pracovního poměru dohodne z týchž důvodů.
Možnost zvýšení odstupného: Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele může toto odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku nebo stanovit další podmínky pro zvýšené odstupné. To platí i pro neziskové organizace.
Odstupné u jiných důvodů: V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu lze sjednat odstupné i pro případy výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) (nesplňování předpokladů pro výkon práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky) nebo dohody z týchž důvodů, a to za podmínek a ve výši stanovených těmito dokumenty.
Výplata odstupného: Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.
Na co si dát pozor
Průměrný výdělek: Pro účely odstupného se vždy rozumí průměrný měsíční výdělek.
Vrácení odstupného: Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí znovu k témuž zaměstnavateli dříve, než uplyne doba odpovídající počtu násobků odstupného, je povinen odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit (§ 60b).
Kdy odstupné nenáleží: Odstupné nenáleží zaměstnanci, u něhož dochází k přechodu práv a povinností na jiného zaměstnavatele, nebo který pracuje ve vedlejším pracovním poměru (§ 60c).
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.