§ 226a Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád – Řízení před nejvyšším soudem jako soudem první stolice.
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád · 67/1952 Sb. · § 226a
§ 226a Řízení před nejvyšším soudem jako soudem první stolice.
Podá-li generální prokurátor žalobu u nejvyššího soudu nebo projednává-li nejvyšší soud věc, která byla podle § 21a odst. 2 odňata před skončením hlavního líčení soudu jinému, koná nejvyšší soud ve věci řízení podle ustanovení upravujících řízení před krajským soudem v první stolici.“
79. Označení oddílu prvého až pátého hlavy sedmé se mění na oddíl druhý až šestý.
80. § 227 odst. 1 zní:
„(1) Vyžaduje-li to prospěch mladistvého, postoupí příslušný prokurátor nebo, na jeho návrh, příslušný soud věc tomu prokurátoru nebo soudu, v jehož obvodu je bydliště mladistvého nebo u něhož je z jiných důvodů konání trestního řízení se zřetelem na zájem mladistvého nejúčelnější.“
81. K § 227 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ustanovení odstavce 1 se neužije v oboru vojenského soudnictví.“
82. § 234 odst. 1 se škrtá.
83. V § 238 na konci se tečka mění ve středník a připojuje se věta: „návrh lze učinit zároveň s podáním žaloby.“
84. V § 240 věta druhá se slova „v příslušném úředním listě“ nahrazují slovy „vhodným způsobem“.
85. § 256 se škrtá.
86. V § 257 odst. 1 se ve slovech „nižší polní soud“ a v odstavci 2 a 3 ve slovech „nižší polní prokurátor“ škrtá slovo „nižší“.
87. § 261 odst. 1 zní:
„(1) Proti rozhodnutí polního prokurátora nebo polního soudu, pokud jsou činni v prostoru válečných operací, nejsou opravné prostředky přípustné. Na které prokurátory a soudy se toto ustanovení vztahuje, určí ministr národní obrany.“
88. § 263 odst. 1 zní:
„(1) Právo vyhlásit a zrušit stanné právo přísluší ministru národní obrany; ministr národní obrany může toto právo přenést na velitele, u něhož je zřízen vyšší polní soud.“
89. § 271 zní:
„(1) Je-li odsouzený ve vazbě, nařídí prokurátor, aby byl trest odnětí svobody vykonán.
(2) Jestliže odsouzený není ve vazbě a není obava, že uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu k nastoupení trestu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než patnáct dnů.
(3) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo je-li odůvodněna obava, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.“
90. Za § 271 se vkládá § 271a, který včetně nadpisu zní:
(1) O započtení vazby a trestu rozhodne prokurátor, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu.
(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.“
91. V § 272 odst. 2 na konci se připojuje tato věta: „Jestliže by výkonem trestu na matce byl ohrožen život nebo zdraví jejího novorozeného dítěte, lze výkon trestu odložit až na jeden rok po porodu.“
92. Před § 278 se vkládá nadpis tohoto znění:
Nadpis pod §§ 278 a 279 se škrtá.
93. § 278 zní:
„(1) Rozhodnutí týkající se podmíněného propuštění, umístění odsouzeného v přechodném ústavu (§ 279) a zařazení odsouzeného do tohoto ústavu po odpykání trestu (§ 36 tr. zák.) činí komise pro podmíněné propuštění, v jejímž obvodě na odsouzeném je nebo byl trest odnětí svobody vykonáván.
(2) Komise pro podmíněné propuštění je zřízena u krajského soudu; skládá se ze soudce jmenovaného ministrem spravedlnosti, který předsedá, a ze dvou soudců z lidu.“
94. § 279 zní:
„Odsouzený, u něhož jsou jinak splněny podmínky pro podmíněné propuštění, může být umístěn na dobu zbytku trestu v přechodném ústavu, jestliže by jeho podmíněné propuštění odporovalo účelu trestu; toto opatření může být odvoláno, odůvodňuje-li to chování odsouzeného.“
95. Za § 279 se vkládá § 279a, který zní:
„(1) Komise pro podmíněné propuštění rozhoduje na návrh krajského prokurátora, a to většinou hlasů.
(2) Navrhne-li to krajský prokurátor, předloží komise věc k přezkoumání svého rozhodnutí ministru spravedlnosti, jenž rozhodne s konečnou platností; v neprospěch odsouzeného může však změnit rozhodnutí komise, jen učinil-li krajský prokurátor návrh na předložení věci ministru spravedlnosti do tří dnů od vyrozumění o rozhodnutí komise.
(3) Rozhodnutí o tom, zda má být odsouzený po odpykání trestu zařazen do přechodného ústavu, musí být učiněno před skončením výkonu trestu odnětí svobody.“
96. § 280 odst. 2 zní:
„(2) Nařídí-li soud změnu dosavadního zaměstnání odsouzeného, určí nové zaměstnání prokurátor po dohodě s okresním národním výborem podle zásad stanovených soudem. Prokurátor sdělí zaměstnavateli skutečnosti potřebné pro výkon nápravného opatření.“
97. § 281 zní:
„(1) Je-li odsouzený stižen chorobou, která mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání, může prokurátor na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon nápravného opatření nebo určit odsouzenému po dohodě s okresním národním výborem zaměstnání jiné; to může učinit prokurátor též v tom případě, jde-li o těhotnou ženu, jejíž zdraví by výkonem trestu bylo ohroženo.
(2) O odkladu a přerušení výkonu trestu nápravného opatření a o upuštění od jeho výkonu v případě, že byl odsouzený za zvýšeného ohrožení vlasti povolán k nastoupení mimořádné vojenské služby nebo že byl povolán k výkonu základní vojenské služby, užije se obdobně ustanovení § 277.“
98. V § 283 odst. 1 se škrtá druhá věta.
99. § 283 odst. 2 zní:
„(2) Soud zajistí majetek obviněného, bylo-li vysloveno propadnutí jmění rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci.“
100. K § 283 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.“
101. § 285 se škrtá.
102. Za § 287 se vkládá § 287a, který zní:
„Jestliže obviněný uprchl do ciziny nebo neuposlechl úřední výzvy, aby se v určené lhůtě na území Československé republiky vrátil, rozhodne soud na návrh prokurátora, že zajištěný majetek připadá státu.“
103. V § 294 se připojuje jako odstavec 1 ustanovení, které zní:
„(1) Byl-li uložen trest uveřejnění rozsudku, určí prokurátor, zda bude rozsudek uveřejněn bez odůvodnění, nebo zda a v jakém rozsahu bude uveřejněno též odůvodnění rozsudku.“
Dosavadní ustanovení § 294 se označí jako odstavec 2.
104. Za § 295 se vkládá § 295a, který zní:
„(1) Je-li mladistvý, u něhož byla nařízena ochranná výchova, ve vazbě, nařídí prokurátor, aby ochranná výchova byla vykonána.
(2) Jestliže mladistvý není ve vazbě a není obava, že uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než patnáct dnů.
(3) Nepřihlásí-li se mladistvý k výkonu ochranné výchovy ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo je-li odůvodněna obava, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.“
105. §§ 302 až 306 odst. 1 a 2, §§ 307, 310 až 313, § 314 odst. 4, §§ 315 až 317 a §§ 322 a 323 se škrtají.
Čl. II.
(1) V řízení o trestných činech, o nichž v době nabytí účinnosti tohoto zákona konal řízení státní soud, pokračuje na podkladě původní žaloby ten krajský soud nebo vyšší vojenský soud, u něhož je činný prokurátor, který by byl příslušný konat ve věci přípravné řízení; tomuto soudu náleží rozhodnout též o návrhu na obnovu, rozhodl-li ve věci státní soud.
(2) Jiná rozhodnutí a opatření ve věcech pravomocně skončených, ve kterých konal řízení státní soud, činí ten krajský soud (krajský prokurátor), v jehož sídle byl činný státní soud (oddělení státního soudu).
Čl. III.
(1) Trest odnětí svobody a vazba se vykonávají v ústavech ministerstva národní bezpečnosti; jde-li o vojáka v činné službě, může se trest odnětí svobody vykonat též ve vojenském kárném útvaru.
(2) Předpisy o tom, jak se vykonává trest v ústavech ministerstva národní bezpečnosti, vydá ministr národní bezpečnosti v dohodě s generálním prokurátorem; tyto předpisy o výkonu trestu ve vojenských kárných útvarech vydá ministr národní obrany po dohodě s generálním prokurátorem.
(3) Kde se v trestním řádu nebo v trestním zákonu mluví o táborech nucené práce, rozumějí se tím přechodné ústavy ministerstva národní bezpečnosti.
Čl. IV.
Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provedou jej všichni členové vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Široký v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Fierlinger v. r.
Dr. Kyselý v. r.
arm. gen. Bacílek v. r.
Bílek v. r.
arm. gen. Dr. Čepička v. r.
Dr. Gregor v. r.
Harus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Jonáš v. r.
Kabeš v. r.
Kopecký v. r.
Krajčír v. r.
Krosnář v. r.
Málek v. r.
Maurer v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Nepomucký v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Plojhar v. r.
Pokorný v. r.
Pospíšil A. v. r.
Pospíšil J. v. r.
Ing. Púčik v. r.
Dr. Rais v. r.
Smida v. r.
Ing. Šimůnek v. r.
Dr. Šlechta v. r.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.