§ 14a Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích

§ 14a Každou hospodářskou otázku je třeba řešit v jednotě s její politickou stránkou a danou hospodářskopolitickou směrnicí. Při rozhodování je nutno podřizovat v zájmu celého národního hospodářství úzce omezené zájmy potřebám celku.“ 7. § 16 odst. 1 a 2 zní: „(1) Vedoucí jsou povinni vytvářet podmínky pro nejširší a bezprostřední účast pracujících na řízení národního podniku organizovanou Revolučním odborovým hnutím. Při zajišťování této účasti, uskutečňované zejména formou výrobních porad a socialistického soutěžení, jakož i rozvíjením hnutí vynálezců a zlepšovatelů vedoucí úzce spolupracují s příslušnými orgány odborové organizace. (2) Vedoucí zajišťují, aby se orgány odborové organizace v podniku a závodě mohly účastnit příprav a sestavování plánu a jeho kontroly, a vyžadují si jejich stanovisko a návrhy i k zabezpečení technického rozvoje, k plánu práce, k otázkám odměňování a ke všem jiným důležitým opatřením.“ 8. § 18 zní: „(1) Národní podnik hospodaří podle zásad chozrasčotu, kladoucích důraz zejména na to, aby podnik důsledně uhrazoval své výdaje na provoz i na svůj rozvoj z vlastních příjmů, neustále snižoval vlastní náklady a soustavně zlepšoval výsledky svého hospodaření působením podnětů spojujících hmotné zájmy celku i jednotlivých pracovníků. (2) Uvnitř národního podniku se uplatňuje vnitropodnikový chozrasčot směřující k dosažení nejvyšší hospodárnosti ve výsledcích práce nižších útvarů. (3) Úkolem všech pracovníků národního podniku je snižovat potřebu pracovního času, spotřebu materiálů, surovin, paliva a energie, plně využívat základních fondů, účinně pomáhat při zavádění nové techniky a pokrokové technologie a při zlepšování organizace práce a zabezpečovat tak neustálý růst produktivity práce a vysokou hospodárnost.“ 9. § 19 zní: „Stálé zlepšování úrovně hospodaření národního podniku a jeho řízení vyžaduje, aby vedení podniku soustavně vytvářelo podmínky pro zvyšování hmotné zainteresovanosti všech organizačních jednotek a pracovníků podniku na výsledcích jejich práce a práce národního podniku. Správné využívání hmotné zainteresovanosti spojuje zájmy jednotlivců se zájmy celku a napomáhá ke stále lepšímu uspokojování potřeb jednotlivců při současném uspokojování potřeb celku.“ 10. § 20 odst. 2 zní: „(2) V souladu se základními ustanoveními §§ 1c a 1d stanoví práva a povinnosti ředitele národního podniku statut (§ 59). Ředitel zejména a) řídí sestavování plánu podniku a schvaluje jej v souladu se základními úkoly stanovenými podniku nadřízeným orgánem, zajišťuje rovnoměrné plnění plánu a jeho žádoucí překročení zvláště také rozvojem tvůrčí iniciativy pracujících a zvyšováním jejich účasti na řízení, b) zajišťuje zaváděním nejvyšší techniky, pokrokové technologie a zlepšováním organizace práce neustálý růst produktivity práce a hospodárnost v činnosti podniku, c) zajišťuje rychlé využití vynálezů, zlepšovacích návrhů a jiných poznatků, čerpaných z technických informací všeho druhu, d) pečuje o neustálé zlepšování organizace podniku a zvyšování úrovně jeho řízení, zejména za pomoci kolektivních poradních orgánů podniku. Přitom pečuje o co největší pohotovost národohospodářské evidence a soustavnost technických i ekonomických rozborů, e) řídí výběr, rozmísťování a výchovu kádrů a pečuje o stálé zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců, f) dbá o zachovávání státní disciplíny, zejména o zachovávání státního, hospodářského a služebního tajemství, smluvní, finanční, technologické a pracovní kázně a mzdových předpisů, g) dbá o důsledné uplatňování zásady odměňování podle množství a jakosti práce, h) dbá o účelné využití a ochranu všeho majetku národního podniku, ch) pečuje o ochranu zdraví a o bezpečnost při práci.“ 11. § 21 odst. 1 až 3 a odst. 5 zní: „(1) Ředitele národního podniku určeného za výrobně hospodářskou jednotku a ředitele vedoucího národního podniku jmenuje a z funkce odvolává příslušný ministr po vyjádření ústředního výboru příslušného odborového svazu; u ředitelů národních podniků, které jsou podřízeny vedoucímu národnímu podniku nebo sdružení, přísluší toto právo řediteli vedoucího národního podniku (sdružení), pokud si je nevyhradil příslušný ministr. Jmenování a odvolání se děje písemně. (2) Ředitel slíbí orgánu, který jej jmenoval, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu; slib zároveň potvrdí písemně. Dnem složení slibu se ředitel ujímá své funkce a stává se zaměstnancem národního podniku, pokud jím nebyl již dříve. (3) Funkce ředitele zaniká odvoláním nebo vzdáním se funkce. Vzdání se funkce nabývá účinnosti dnem, ke kterému bylo přijato orgánem, který ředitele jmenoval. (5) Odvoláním nebo vzdáním se funkce pracovní poměr ředitele nezaniká; o jeho zániku platí obecné předpisy.“ 12. § 27 zní: „Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, je třeba k přijetí a propuštění zaměstnanců předchozího projednání a souhlasu závodního výboru odborového svazu; také jiné důležité otázky týkající se jednotlivých zaměstnanců, zejména jejich zařazování na pracovní místa, jakož i otázky týkající se všech zaměstnanců nebo jejich skupin musí být předem projednány se závodním výborem odborového svazu. Předchozího projednání a souhlasu závodního výboru odborového svazu není třeba k přijetí zaměstnanců získaných náborem prováděným výkonnými orgány národních výborů nebo přijímaných jen na dobu přechodné potřeby nepřesahující dobu šesti pracovních dnů. Není-li stanoveno jinak, je k přijetí a propuštění zaměstnanců též třeba předchozího souhlasu příslušného odboru rady okresního národního výboru.“ 13. Za § 27 se vkládá § 27a, který zní: